Problém s platy vznikl poté, co Nejvyšší soud koncem loňského roku rozhodl, že ministerstvo práce nepoužívá při stanovení platové základny správný statistický údaj. Ministerstvo spravedlnosti se s představiteli justice následně dohodlo na kompromisu (více čtěte zde).
Zavázalo se zaplatit soudcům a státním zástupcům do 15. června letošního roku částku, která představuje rozdíl mezi výší platů vyplacených v letech 2012 až 2014 a jejich výší, která by byla vyplacena při použití jiného výpočtu.
Soudci a žalobci, kteří na dohodu přistoupili, se vzdali větší části svých nároků. Podle aktuálních ministerských statistik soudci podepsali celkem 3 263 dohod, státní zástupci pak 1 340. Neznamená to ale, že se svých nároků vůči státu vzdalo přesně tolik soudců a žalobců, ve skutečnosti jich je zřejmě méně.
„Ministerstvo spravedlnosti eviduje počet podepsaných a nepodepsaných dohod s tím, že v některých případech se jednoho soudce, respektive státního zástupce může týkat více dohod v návaznosti na změnu působnosti u jednotlivých soudů či státních zastupitelství,“ vysvětlila mluvčí. Podle ní tato čísla nejsou konečná.
Premiér Bohuslav Sobotka v době vyjednávání o dohodě uvedl, že žaloby podalo přes 1 300 představitelů justice. Podle dřívějšího vyjádření exministryně spravedlnosti Heleny Válkové stát díky dohodě ušetřil kolem čtyř miliard korun.
Prosincové rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně platů napadla ústavní stížnost, kterou podal předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa. Nejvyšší soud totiž o platech rozhodoval na základě žaloby soudkyně Jirsova soudu Jany Lorencové. Přiznal jí dorovnání platu jednak kvůli nesprávně stanovené základně, jednak kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu.
