Děti byly v ústeckém Klokánku od loňského dubna. Jde o skupinu sourozenců ze dvou rodin. V Klokánku skončili proto, že rodiče pro ně neměli odpovídající podmínky a nebyli schopni jim zajistit odpovídající péči.
„Za pobytu v Klokánku, který jim poskytl náhradní rodinné zázemí, nebyly s dětmi žádné problémy, řádně docházely do školy, jejich zdravotní stav byl dobrý, což zkonstatoval i okresní soud,“ řekla předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková.
Návrh na přemístění dětí podal ústecký magistrát podle mluvčí města Romany Macové proto, že uplynula lhůta, po kterou děti mohly být v zařízení pro akutní pomoc. „Uplynula zákonná lhůta, po kterou mohly děti být v Klokánku. Bylo proto nutné to řešit,“ řekla Macová.
Vodičková ale zpochybňuje, že bude ve výchovném ústavu o děti řádně postaráno.
„Je třeba se ptát, zda v ústavu na Karlovarsku, do něhož byly děti přemístěny, jsou skutečně na správném místě, zejména pak děvčátka. Jak lze dohledat na internetu, jedná se o zařízení pouze pro chlapce, s režimem, který rozhodně nepřipomíná vlídné rodinné prostředí Klokánku,“ uvedla Vodičková.
Jinde nebyli ochotní umístit všechny děti, tvrdí město
Podle Macové jiné zařízení nebylo ochotné umístit všech osm dětí.
„Bylo to jediné zařízení, které bylo ochotné přijmout celou skupinu dětí, aby nemusely být oddělené od sebe. Bez ohledu na to, zda jde o chlapce či děvčátka, bez ohledu na jejich věk. Prvořadým cílem bylo děti, které jsou na sebe zvyklé, neoddělovat,“ uvedla Macová.
Umístění dětí do výchovného ústavu je podle ní dočasným řešením. „Sociální pracovníci intenzivně pracují s rodinou,“ dodala Macová.
O předběžných opatřeních rozhodovali podle mluvčího ústeckého soudu Jana Tichého dva soudci. Prioritou podle něj bylo, aby děti zůstaly spolu.
„Byl zájem na tom, aby těch osm dětí, jsou to sourozenci, zůstalo pohromadě. Aby nebyly narušené rodinné vazby. Jak opatrovník, tak i my jsme ověřili, že zařízení je schopné se o děti řádně postarat,“ řekl Tichý.
Klokánky nabízejí přechodnou rodinnou péči
Cílem Klokánku je nabídnout dětem namísto ústavní výchovy přechodnou rodinnou péči na dobu, dokud se nemohou vrátit zpět do své rodiny, nebo dokud pro ně není nalezena trvalá náhradní rodinná péče.
Klokánky se ale také potýkají s existenčními problémy. Média už dříve informovala, že Fond ohrožených dětí dluží státu na zdravotním a sociálním pojištění svých 600 zaměstnanců 22 milionů korun.
Ve 22 Klokáncích nyní žije kolem 450 dětí, žádné z nich by podle zástupců ministerstva práce a sociálních věcí nezůstalo v případě bankrotu fondu na ulici. Pokud by byla zařízení zavřena, děti by šly do pěstounské či ústavní péče.
