Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

KOMENTÁŘ: Máme nechat Ukrajinu, aby se propadla zpět do ruského vlivu?

  10:33
EU by měla zvážit, zda není na čase začít přistupovat k Ukrajině podle zásad krizového managementu a řešit klíčové problémy. Pokud by evropské elity nabídly Kyjevu na začínajícím summitu Východního partnerství jen hezká slova, může Ukrajina skončit zpět v ruské sféře vlivu, píše komentátor Vladimír Votápek.

Debalceve je nejznámější obcí, kterou proruští povstalci spolu s ruskými vojáky dobyli po uzavření příměří (snímek z února 2015). Do ruské sféry vlivu by ale podle Vladimíra Votápka mohla znovu spadnout celá Ukrajina. | foto: Tomáš Vlach, Člověk v tísni

Summit Východního partnerství, který se uskuteční ve dnech 21.-22. května 2015, bude během jednoho měsíce už druhou velkou akcí, která ovlivní evropské směřování Ukrajiny. Koncem dubna se v Kyjevě uskutečnila schůzka EU-Ukrajina na nejvyšší úrovni a nyní se v lotyšské Rize ke špičkám EU a Ukrajiny připojí i zástupci další pěti partnerů (Moldavska, Běloruska, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžánu) a také prezidenti a premiéři mnoha členských zemí EU, včetně Miloše Zemana.

Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Závěry dubnových jednání byla pro ukrajinskou vládu i veřejnost zklamáním a vše nasvědčuje tomu, že ani květnový summit Kyjevu v jeho evropském směřování příliš nepomůže.

Východní partnerství má v jednotlivých zemích posílit význam demokracie a vlády práva, zásad volného trhu, udržitelného rozvoje a dobrého vládnutí. To vše, podpořeno svobodnými médii a především sílící občanskou společností, má posílit kontrolu občanů nad spravováním veřejných věcí a tím upevnit důvěru lidí v jejich státy. Posun v uvedených oblastech by měl vést k podpisu asociačních dohod s EU a v budoucnu i k udělení kandidátského statutu úspěšným zemím.

Proevropské směřování jednotlivých postsovětských zemí ale mělo a má dva významné protivníky. Prvním z nich jsou místní politické a hospodářské elity, které v zavádění evropských pravidel vidí útok na své privilegované postavení. Druhým protivníkem je Moskva, která vnímá prohlubování spolupráce mezi svými satelity a Evropskou unií jako ohrožení svých zájmů. I proto se program Východního partnerství, i přes mnohé deklarace dobré vůle, může prokázat jen omezenými úspěchy.

Ukrajina, klíčová země Východního partnerství

Nejvýznamnější zemí Východního partnerství je nepochybně Ukrajina, na jejímž příkladu můžeme dokumentovat oba hlavní problémy přibližování postsovětského prostoru k EU.

Otázka evropské integrace se na Ukrajině stala nejen významným vnitropolitickým tématem, ale byla i rozhodujícím motivem ruské agrese proti této postsovětské zemi. Snaha tehdejšího prezidenta Janukovyče a premiéra Azarova pozastavit přípravy podpisu ukrajinsko-evropské asociační dohody vyvolala rozkol vládnoucí elity a masové protesty, které později získaly název Euromajdan a vedly ke svržení prezidenta i vlády. Moskva na posílení proevropského směřování Kyjeva odpověděla anexí Krymu a rozpoutáním bojů na východní Ukrajině.

Další směřování Ukrajiny proto významně ovlivní osud celého postsovětského prostoru. Případný úspěch evropského směřování bude posílením podobných snah i v dalších postsovětských státech a naopak neúspěch Kyjeva může významně poškodit proevropské síly i v ostatních zemích.

Evropa by proto měla při pomoci Kyjevu projevit trochu větší pružnost a fantazii, než dosud. Jistě, kontrola domácích úkolů (například v boji s korupcí a zavedením lepších zákonů) je nutná, protože bez poctivé práce na ukrajinské straně je veškerá evropská pomoc marná, ale Brusel by měl projevit více pochopení jak pro symbolická gesta (v podobě zavedení bezvízového styku), tak i pro praktickou pomoc.

Najít správnou podobu takové pomoci Kyjevu určitě není snadné, protože Ukrajina se potýká nejen s akutním ohrožením své bezpečnosti ze strany Moskvy, ale stojí také na dohled ekonomickému krachu a celkového kolapsu státu. Možná je proto na čase, aby Brusel postupoval podle zásad krizového managementu a soustředil se na řešení skutečně základních problémů.

Vedle nějaké nezbytné překlenovací půjčky by mohl svou pomoc zaměřit na posílení základní kostry ukrajinského státu. Je například myslitelné, aby Brusel financoval například chod ukrajinské daňové správy a poskytl jejím úředníkům kromě určitého existenčního zajištění i potřebný trénink? Uvítal by Kyjev pomoc v podobě vystrojení, vyzbrojení a vydržování několika vojenských brigád, které by snížily závislost vlády na jednotkách patřících různým oligarchům a zároveň by posílily odolnost ukrajinské armády tváří v tvář převaze ruských a separatistických sil?

Osud východní Ukrajiny se neřeší v Kyjevě, ale v Moskvě

Poskytnutí (a přijetí) takové pomoci jistě překračuje obvyklé meze a nepochybně by bylo spojené s mnoha komplikacemi - například v otázce suverenity země. Zároveň by se ale jednalo o krok řešící reálné problémy. Vždyť Ukrajina dnes není schopna se sama bránit ruské agresi a osud východní Ukrajiny se neřeší v Kyjevě, ale v Moskvě.

Druhou možností je pokračovat v dnešním kurzu, který je sice vůči Kyjevu vstřícný, ale poněkud připomíná snahu o záplatování plachet v situaci, kdy má loď díru pod čarou ponoru.

Jistě, Brusel může oprávněně poukazovat na to, že ukrajinská strana neplní řadu svých domácích úkolů. Na Ukrajině stále vidíme strašnou korupci, neefektivní plýtvání veřejnými prostředky a další problémy. K tomu připočtěme skutečnost, že Evropa má dost vlastních starostí - jako třeba vlnu nelegálních imigrantů, přicházejících přes Středozemní moře, nebo nekončící starosti s řeckým zadlužením. Může se proto docela dobře stát, že Brusel prostě nenajde dost vůle a sil, aby Kyjevu účinně pomohl. Dílem díky své krátkozrakosti, dílem z pohodlnosti se evropské elity soustředí na své vlastní problémy a Kyjevu nabídnou „jenom“ hezká slova a nedostatečnou finanční pomoc.

Mohli bychom se potom divit, že by se proevropské ukrajinské elity, ponechané samy sobě, nedokázaly vyrovnat se současnou ekonomickou a bezpečnostní krizí a Ukrajina by se propadla zpět do orbity ruského vlivu?

Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Bitva o univerzitu. Policie udeřila na studenty

  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Izraelská armáda se připravuje na ofenzivu, evakuuje část Rafáhu, píší média

6. května 2024  6:50,  aktualizováno  6:54

Aktualizujeme Izraelská armáda zahájila evakuaci části Rafáhu na jihu Pásma Gazy před dlouho chystanou ofenzivou...

Začátek týdne bude oblačný s přeháňkami. Slunce se vrátí ve středu

6. května 2024  6:23

Zataženo až oblačno vydrží na většině míst v Česku až do poloviny týdne. Česku se nevyhne ani déšť,...

Prezidentské volby v Panamě vyhrál spojenec exprezidenta odsouzeného za korupci

6. května 2024  6:18

Prezidentské volby v Panamě vyhrál pravicový politik José Raúl Mulino, jehož kandidaturu teprve...

Test nákupu lístků na MS od překupníků. Nevyplatí se to, hokej nejspíš neuvidíte

6. května 2024

Organizátoři i policie varují: Kupovat vstupenky na mistrovství světa v hokeji od někoho jiného než...

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Je to šílený, hodnotily firmy práci řemeslníků, kteří opravili střechu

Po zimě se často ukážou mnohé „vady na kráse“ domu, střechy nevyjímaje. Někdy nezbývá nic jiného než kompletní výměna....

Ostrov kanibalů. Stalinistický režim na Sibiři zrealizoval noční můru

Pochytali na moskevských ulicích tisíce lidí, zločince, straníky, dělníky, matky od rodin. Deportovali je na Sibiř....