V USA odtajnili Usámovy dokumenty. Formulář měl i na nábor mučedníků

Americké zpravodajské služby zveřejnily ve středu dokumenty, které americké komando nalezlo v roce 2011 v domě Usámy bin Ládina. Materiály obsahují mimo jiné formulář k náboru budoucích sebevražedných atentátníků i dlouhodobou koncepci al-Káidy.

Materiály obsahují celou řadu zajímavých dokumentů, které dávají nahlédnout do tehdejšího fungování teroristické organizace. Její provoz podle všeho neměl daleko k dobře řízené firmě. Stačí se podívat na formulář, který museli vyplňovat potenciální zájemci o mučednickou smrt.

„Prosíme, vyplňujte tento formulář pravdivě a přesně. Pište čitelně. Jméno, věk, stav. Přál byste si vykonat sebevražednou akci?“ stojí mimo jiné ve formuláři. Jeho autoři mysleli i na další praktické detaily. „Koho máme kontaktovat v případě, že se stanete mučedníkem?“ ptají se ve formuláři.

Útoky na USA

Mezi více než stovkou dokumentů, které se po pečlivé revizi vedení amerických tajných služeb rozhodlo zveřejnit, je také dosud nejobjemnější část korespondence mezi šéfem al-Káidy a jeho spolupracovníky, stejně jako mezi al-Káidou a dalšími teroristickými skupinami. "Prioritou musí být zabíjení Američanů a jejich představitelů," napsal bin Ládin v jednom z dopisů svým spolupracovníkům. V jiném listu nabádal džihádisty v severní Africe, aby "netrvali na zformování islámského státu" a místo toho se zaměřili na útoky proti americkým ambasádám v Sieře Leone či Togu a proti americkým ropným společnostem. 

Zdroj: ČTK

Mezi dokumenty najdeme i návod pro náboráře al-Káidy, píše agentura AFP. Ideálním uchazečem o pozici mučedníka nebo výše postaveného člena organizace byl hluboce věřící muž, který však musel zvládat i pokročilou práci v administrativě, vědě a inženýrství.

Důraz na administrativu a kázeň

Bin Ládin požadoval, aby teroristé podstupovali přísný trénink. Až poté mohli být posláni na sebevražedné mise. „Člověk musí být trpělivý,“ stojí v jedné z poznámek, která souvisí s teroristickými útoky na americkou ambasádu v Nairobi v roce 1998.

Vůdce teroristů nesnášel spolupráci s netrpělivými lidmi, kteří neumí kontrolovat své emoce. Takové potenciální mučedníky bez milosti vyřazoval z výcvikového programu a dovolil jim pracovat jen v administrativě. I přes pečlivost ve výcviku a koordinaci však bin Ládin nechtěl vědět žádné detaily o chystaných velkých zahraničních operacích své organizace - údajně kvůli bezpečnosti.

Zadržené materiály obsahují také desítky stran obyčejných deníkových zápisků, které podle americké CIA napsal buď sám bin Ládin, nebo jiný z vysoce postavených členů al-Káidy. „Další naši bratři jsou tady noví. Do akce jsme je poslali hodně rychle, ještě předtím, než mohli odhalit jejich totožnost,“ stojí v deníkovém zápisku. Jiný pak pojednává o obavách, že trojice mučedníků vyslaná do Dánska skončila v rukách policie.

Kampaň k výročí útoků na WTC

Bin Ládin také opakovaně vyjadřoval rozhořčení nad neúspěchy mučedníků, kteří měli páchat teroristické útoky na Západě. Mimo jiné v Británii či Rusku. „Potřebujeme vybudovat plánovací a rozvojové oddělení,“ uvedl v jednom ze zápisků.

Kdysi nejhledanější terorista světa myslel i na budoucnost. Věděl, že al-Káida bude potřebovat vzdělané rekruty. Plánoval proto mladé a talentované džihádisty vysílat na prestižní zahraniční univerzity. Zaměřit se měli na výpočetní techniku, chemii a překvapivě také politické vědy. 

Bin Ládin a rodina

Zveřejněné dokumenty podle amerických médií poskytují komplexní obrázek muže, který se skrýval před pomstou za útoky z 11. září a zároveň měl velkou starost o rodinu. Řada dopisů, které si vyměňoval se svými syny a dcerami, prý ukazuje, jak byl svými potomky milován a obdivován. 

Zdroj: ČTK

Důležitá pro něj podle všeho byla i prezentace v médiích. Na 11. září 2011 například plánoval velkou kampaň u příležitosti deseti let od teroristických útoků na světové obchodní centrum v New Yorku.

Dokumenty zveřejnila Národní zpravodajská služba (NCI). Úřad uvedl, že dokumenty byly nejprve důkladně prozkoumány vládními agenturami a jejich uvolnění jde ruku v ruce s „výzvou prezidenta pro zvýšení transparentnosti u věcí souvisejících s národními bezpečnostními pravomocemi.“

Cenné dokumenty získalo komando elitních jednotek amerického námořnictva Navy SEALs v domě v Abbottábádu na severu Pákistánu 2. května 2011 při operaci, při které Američané tehdejšího vůdce teroristické sítě al-Káida Usámu bin Ládina zabili.

Usáma bin Ládin se ukrýval v luxusní vile na dohled od pákistánské vojenské akademie:

3. května 2011