Do dvoutýdenních manévrů „Siil/Steadfast Javelin“ se zapojilo celkově na 13 tisíc vojáků z Estonska a několika spojeneckých zemí NATO. Větší polovinu - 7 tisíc - ale tvořili estonští rezervisté, na které země v případě ohrožení spoléhá.
Obavy v PobaltíPředevším pobaltské země mají obavu, že by podobně jako na Krymu a na východní Ukrajině mohlo Rusko s pomocí hybridního způsobu boje podněcovat ruskojazyčnou menšinu k nepokojům a konfliktům a posléze vojensky uplatnit "právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích". Právě v trojlístku postsovětských republik - Litvě, Lotyšsku a Estonsku - totiž žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě pak přibližně 7 procent. |
A na závěr estonské velení připravilo ne příliš obvyklé fotografování, během kterého shromáždila na jednom místě praktickou jednu vojenskou brigádu, tedy zhruba 4 tisíce vojáků i s veškerou technikou.
„Demonstruje to vůli estonských rezervistů bránit svou vlastní zemi, ale také slouží jako příklad, jak společnost podporuje systém založený právě na rezervistech,“ řekl velitel estonských obranných sil generálporučík Riho Terras.
Estonský obranný systém je založen na několikatisícové armádě, kterou má v případě potřeby doplnit až 30 tisíc rezervistů, dobrovolníků, branců a příslušníků dalších ozbrojených i neozbrojených složek. Ti pravidelně cvičí i s technikou, kterou má pro ně armáda vyčleněnou.
„Můžeme na papíře vytvořit velké a silné struktury, obstarat nejmodernější zbraně, ale bude to k ničemu bez energických lidi. Záložníci tvoří páteř naší obrany a cvičení nám ukázalo, že tuto páteř jen tak někdo nezlomí,“ konstatoval Terras.
Takto rozsáhlé manévry, jejichž součástí byla právě i mobilizace rezervních sil, připravovalo podle něj velení téměř tři roky. Cílem bylo ověřit, jak rychle a účinně jsou schopny zalarmované ozbrojené síly začít plnit úkoly při obraně území.
Fotografie    |
Estonsko, ale také sousední Litva i Lotyšsko mají od loňské ruské anexe Krymu oprávněné obavy o svou bezpečnost s tím, že mohou být v plánech Moskvy dalším místem na mapě. S početnými ruskojazyčnými menšinami se obávají, že by je ruský prezident Vladimir Putin mohl také chtít podobně jako na Krymu „vojensky ochránit“.
NATO a především Spojené státy v reakci na to posilují přítomnost v Pobaltí. Znásobil se počet a rozmístění pohotovostních stíhaček, které střeží pobaltské nebe. Zvýšení přítomnosti má Pobaltí ujistit, že jim spojenci v případě potřeby přijdou na pomoc a zároveň odstrašit Rusko od případné agrese.
Na moři i na zemi prakticky nepřetržitě probíhají menší i větší vojenská cvičení. Nicméně trojlístek republik by rád uvítal trvalou přítomnost spojenců. Všechny tři pobaltské republiky o to minulý týden požádaly vrchního velitele sil NATO.
