Na výpočet výživného totiž existují tabulky, které zohledňují i to, jestli rodič už žije s jinou rodinou, jaký ta má celkový příjem, kolik celkem živí dětí, jaké jsou jejich potřeby včetně toho, aby rodiči, který platí výživné, po zaplacení zbyla minimální částka na živobytí. V Německu je to v přepočtu na koruny necelých 30 tisíc.
„Dostávám k tomu čím dál víc podnětů a nesouhlasných reakcí od rodičů nespokojených s tím, co jim bylo soudem vyměřeno,“ říká Zavadil, proč chce otevřít otázku výživného. „Naše soudnictví totiž rozhoduje subjektivně, na rozdíl od našich západních sousedů, kteří mají stanovená jasná pravidla.“
Výbor, jehož je předsedou, se totiž nyní bude zabývat návrhem ministryně Michaely Marksové na takzvané náhradní výživné. A v rámci tohoto zákona nebo zákona o rodině by se podle Zavadila mohlo podařit zavést do rozhodování o alimentech taky nějaká pravidla.
Exministryně spravedlnosti Daniela Kovářová se o to sice pokusila vytvořením tabulky, která podle věku dítěte počítá s jedenácti až pětadvaceti procenty platu rodiče na alimenty, ale soudci sami přiznávají, že se podle ní nikdo stejně neřídí. „Nelze použít model věk dítěte versus plat, to je nanic, takto alimenty neurčíte,“ říká zlínský soudce Josef Holcman, který se věnuje právě rodinnému právu.
Sám by podobný matematický model, který by pomohl s výpočtem výživného, rozhodně uvítal.