Skončila doba, kdy agenti přejížděli hranice s falešným pasem, parukou a umělým knírkem, píše magazín Foreign Policy. Nic z toho totiž už utajení nezaručí. Jakmile se v databázích objeví vaše duhovka, je veškerá snaha marná.
„Musíte podniknout mnohem více bezpečnostních opatření, abyste někoho připravili na práci v prostředí, kde již není možné se fyzicky schovat,“ řekl Foreign Policy generálporučík ve výslužbě Michael Flynn, někdejší šéf americké vojenské rozvědky.
„Pokud cestujete pod falešným jménem, nemůžete už do stejné země přijet pod jinou identitou,“ řekl magazínu Wired poradce CIA, který si přál zůstat v anonymitě. „Je to jednorázové - jednou a dost. Biometrická data ve vašem pasu jsou stejně jako vaše duhovka jednou provždy spojeny se jménem, které jste měli v pasu při první návštěvě. Nemůžete přijet s jiným jménem a stejnými údaji.“
CIA změnila koncepci, klade větší důraz na počítače
Výrazně větší riziko odhalení je zřejmě jedním z důvodů, proč CIA mění strategii. Více než kdy dřív chce podle Reuters klást důraz na kyberšpionáž. „Při výkonu naší služby ve výzvědné činnosti a národní bezpečnosti čelíme větším překážkám,“ přiznal v březnu ředitel CIA John Brennan, když oznamoval restrukturalizaci rozvědky.
Brennan sice výslovně nezmínil biometrické prvky, experti se však shodují, že při změně koncepce sehrály významnou roli. Jejich problematikou se zabývá i příručka pro agenty CIA z roku 2012, kterou zveřejnil server Wikileaks. Agentům radí, jak se neprozradit při hraničních kontrolách v Evropské unii, respektive schengenském prostoru.
Kontroly pro ně podle příručky zatím nepředstavují velký problém, se zaváděním biometrických prvků se však situace může změnit. „Evropská komise zvažuje, že cestující, kteří nepotřebují vízum, budou muset při prvním vstupu do schengenského prostoru poskytnout biometrická data, což by zvýšilo riziko odhalení totožnosti pro všechny cestující z USA,“ píše se v dokumentu.
Analýza DNA je na vzestupu
Nejrozšířenějším způsobem získání biometrických údajů je snímání otisků prstů, které využívají i pasy Evropské unie včetně České republiky. Kromě EU je hodlá začít využívat i Rusko, uvedl server Defense One. Rychle se však rozvíjí také technologie na rozpoznávání DNA, které je možné získat stěrem z úst, ale i vlasů či cigaretového nedopalku.
Zatím je analýza DNA příliš zdlouhavá, pokrok je však patrný. „Je to mnohem rychlejší než před deseti lety,“ říká specialista na bezpečnost Terry Hartman z firmy Unisys. „Trvalo to dny až týdny, než byly výsledky. Teď jsou to hodiny a za deset let to budou pouhé minuty.“
I když biometrické údaje komplikují tajným službám práci, jejich přínos v boji s terorismem je daleko důležitější. „Neexistuje jednoduché řešení. Budeme muset být mnohem kreativnější než dosud,“ míní Flynn.
