„Člověk by si neměl nechat všechno líbit,“ uvedla k podání žaloby na čtvrtečním setkání na Vyšehradě k 37. výročí smrti významného novináře a spisovatele Kaslová.
Podle Kaslové chybí k podání žaloby už jen formality jako dodání rodných listů a podobně. Na setkání na Vyšehradském hřbitově, které uspořádalo Sdružení Ferdinanda Peroutky, také zdůraznila, že nežádá peníze, ale jen omluvu (rozhovor s Terezií Kaslovou čtěte zde).
„Bylo to cílené osočení Peroutky. Nevím, jestli chce prezident osočovat intelektuály všeobecně a ukazovat, jak jsou nemožní a jak i vzývaný a chválený Peroutka podle něj selhal,“ uvedla pro iDNES.cz Kaslová.
Připustila, že Zeman chybu při projevu k 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, kde větu „Hitler je gentleman“ Peroutkovi přisoudil, možná neudělal záměrně. Nikdo však podle ní nemůže říkat věci, u kterých si není jistý jejich pravdivostí, a spoléhat se na to, že jeho posluchači to také nevědí (prezidentův projev si můžete přečíst zde).
„Tady opravdu nehorázným způsobem urazil slušného a čestného člověka, který se nemůže bránit. To je pro mě to podstatné,“ dodala Peroutkova vnučka s tím, že věří tomu, že se omluvy u soudu dočká. „Je tu úplně jasné tvrzení doložené články. Jeden víme všichni, že nenapsal, druhý neexistuje.“
Plod zatemněné paměti se vyvinul v střet dvou etik, říká Peňás
Na setkání při sedmatřicátém výročí Peroutkovy smrti vystoupil také laureát Ceny Ferdinanda Peroutky a vedoucí kulturní rubriky Lidových novin Jiří Peňás, který zavzpomínal na rok 1991, kdy se spisovatelovy ostatky vrátily do rodné země.
„Na nalezení fotografií z ukládání do hrobu bych potřeboval aspoň tolik času jako onen nešťastník na nalezení neexistujícího článku. Ale na rozdíl od prezidenta vím, že ona věc se opravdu odehrála,“ řekl ve svém projevu Peňás.
„Myslím, že to, co se nyní děje, a to, do jakých souvislostí se Peroutkovo jméno v poslední době dostalo, není taková náhoda, i když ta nejspíš u zrodu oné aféry stála. To, co by mohlo být plodem zatemněné paměti a jejím bezvýznamným lapsem, který se řeší okamžitou omluvou, se vyvinulo v jakýsi kulturní boj, střet dvou chápání etik. Té, která využije každé možnosti rány pod pás, a druhé, která na to udiveně zírá,“ uvedl Peňás s tím, že Peroutkovo jméno tuto aféru přežije.
Dodal, že klíč neleží v tom, jestli onen článek existuje či nikoliv. „Každý ví, že nikoliv. Leží v možnosti zaútočit, ušpinit a diskreditovat symbolického představitele toho liberálního a svobodomyslného, co v české společnosti zůstává a co je v konfliktu s pojetím politiky a světa opačným, tedy autoritativním a nekulturním a hledajícím vazby tam, kde by je lidé jako Peroutka viděli s velkými obavami.“
