Poslanec ČSSD tvrdí, že existuje „důvodná obava“, že církve nebudou s majetkem od státu vždy nákladat ve prospěch českých občanů. Pokud nebude zástupcem církve občan České republiky, určilo by podle Tejcova návrhu ministerstvo kultury někoho, kdo by nakládání s majetkem kontroloval.
„Tento určený člověk by nahlížel do účetních dokladů a pokud by zjistil pochybnost, mohl by podat žalobu na neplatnost právního jednání,“ řekl ČTK Tejc.
Tejc, který v sociální demokracii patří k vnitrostranické opozici, na březnovém sjezdu neúspěšně kandidoval na post prvního místopředsedy. Premiér Bohuslav Sobotka ho ve vedení v žádném případě nechtěl, protože Tejc patří do skupiny, která se po volbách snažila předsedu ČSSD svrhnout. Tejc na sjezdu nakonec neuspěl, jen trochu zkomplikoval volbu stranické dvojky, když ministr vnitra Milan Chovanec prošel až na druhý pokus.
Loni se také Tejc vložil do otázky církevních restitucí, jejichž změnu před volbami ČSSD slibovala, ale pak uzavřela koalici s ANO a lidovci. A pro křesťanské demokraty jsou církevní restituce nedotknutelné. Na jednání vedení ČSSD pak Tejc do vnitrostranického referenda neúspěšně prosazoval, aby do něj přibyly dvě otázky: zda má ČSSD navrhnout zákon o zdanění církevních restitucí a zákon o zavedení sektorové daně. Fakticky šlo o útok na koaliční vládu, protože něco takového by lidovci nesnesli (podrobnosti zde).
Při jednání o zákonu o registru smluv ve Sněmovně Tejc podporoval, aby se povinnost zveřejňovat smlouvy týkala i církví, které získají majetek od státu. (viz zde). A byl také spoluautorem návrhu, který by umožnil zvolnit tempo vydávání majetku církvím a umožnil by prodloužit lhůtu na zkoumání žádostí o půl roku. „Chceme tím pomoci zabránit chybám, které by byly nevratné,“ řekl k tomu bývalý šéf poslanců ČSSD Tejc, který je nyní v čele ústavně-právního výboru.
Nyní to tedy Sobotkův vnitrostranický rival zkouší znovu a jinak. Přes změnu zákona, která má zabránit vyvedení vraceného majetku do zahraničí.
V rámci restitucí má stát vydat církvím majetek v hodnotě 75 miliard korun a kromě toho vyplatit 59 miliard korun za majetek, který už vrátit nelze. Tuto částku, navyšovanou o úrok, mají církve dostávat postupně, třicet let. Zároveň se bude snižovat současný příspěvek církvím - z necelých 1,5 miliardy korun na nulu.
