„Zavázali jsme se, že naše úsilí dokončíme do 30. června,“ řekla Mogheriniová. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf uvedl, že předběžné ujednání je ještě stále vzdáleno tomu, jak by konečná dohoda měla vypadat.
Podle úmluvy umožní Írán rozsáhlé kontroly svých jaderných zařízení a rovněž sníží své jaderné kapacity, na oplátku budou postupně zrušeny hospodářské sankce, kterým tato islámská země čelí.
To, že rozhovory o jádře dospěly k řešení, oznámil Zaríf na Twitteru. Rozhovory skupiny mocností zvané P5+1 (Velká Británie, USA, Francie, Rusko, Čína a Německo) ve švýcarském Lausanne se o dva dny protáhly (více zde).
Found solutions. Ready to start drafting immediately.
Americký prezident Barack Obama označil předběžnou dohodu s Íránem za historickou. „Jsem přesvědčen, že dohoda učiní naši zemi, naše spojence a náš svět bezpečnějšími,“ dodal.
Obama připomněl, že Teherán přiměly usednout za vyjednávací stůl mezinárodní sankce, které měly na Írán hluboký dopad. Ujistil, že dohoda není založena na důvěře, ale na bezpříkladném ověřování: pokud se Íránci pokusí podvádět, svět se to dozví.
Americký prezident údajně nepřipustí, aby Írán získal jadernou zbraň, přičemž diplomatické řešení považuje za nejlepší. Varoval své oponenty v americkém Kongresu, že pokud dohodu zavrhnou, diplomatické úsilí vyjde vniveč a USA budou čelit kritice.
Podle Zarífa budou sankce uvolňovány na základě budoucí dohody. Součástí nynějších dohod je závazek Íránu, že v následujících patnácti letech nebude stavět žádná nová zařízení na obohacování uranu a že stávající kapacity na obohacování výrazně sníží.
Z počtu devatenácti tisíc instalovaných centrifug, které se k obohacování uranu používají, jich pro příště nechá v provozu jednu třetinu, citovala agentura Reuters americké prohlášení.
Dohoda musí zastavit íránskou agresi, tweetuje Netanjahu
Centrifugy, kterých se Írán vzdá, budou pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Teherán je bude moci využít jen jako náhradu. Rovněž slíbil snížení současných zásob zhruba deseti tun nízko obohaceného uranu na 300 kilogramů a že tento stav bude udržovat patnáct let.
„Naše zařízení budou dále fungovat,“ řekl Zaríf. „Budeme pokračovat v obohacování, budeme pokračovat ve výzkumu a vývoji,“ dodal s tím, že země si ponechá podzemní jaderné zařízení Fordo. Podle Mogheriniové zde ale nebude žádný materiál, který by mohl posloužit k výrobě jaderné bomby.
Zaríf také ohlásil, že přestavovaný těžkovodní reaktor v Aráku bude modernizován. Mogheriniová k tomu uvedla, že Teheránu se v této záležitosti dostane pomoci ze zahraničí. Konečná dohoda s Íránem předpokládá omezení a kontroly jaderného programu po dobu pětadvaceti let. Pokud budou podmínky porušeny, budou uvaleny sankce.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který před nebezpečím íránského jádra dlouhodobě varuje, se k dohodě rovněž na Twitteru vyjádřil. „Jakákoliv dohoda musí výrazně zarazit jaderné možnosti Íránu a zastavit jeho terorismus a agresi.“
Any deal must significantly roll back Iran’s nuclear capabilities and stop its terrorism and aggression. #IranTalks pic.twitter.com/BOQ7YcHxyn
Jakkoliv by to mohlo vypadat, že jsou diplomatické vztahy mezi Íránem a Spojenými státy na dobré cestě, podle Zarífa se příliš nezlepšily. Jen se téměř vyřešila jedna kapitola.
„Se Spojenými státy máme vážné neshody. V minulosti jsme vybudovali vzájemnou nedůvěru,“ řekl podle Reuters Zaríf s tím, že by se díky této dohodě alespoň část důvěry mezi zeměmi mohla vrátit.
