Podle egyptského listu al-Ahram prezident Sísí v závěru summitu v Šarm aš-Šajchu uvedl, že se členské státy ligy „v zásadě dohodly na utvoření společných vojenských sil k vypořádání se s bezpečnostními hrozbami“.
Agentura AP s odkazem na egyptské vojenské bezpečnostní zdroje uvedla, že by navrhovaná armáda mohla čítat až 40 tisíc vojáků. Vůdčí roli by patrně zaujala Saúdská Arábie, přičemž velitelství společných sil by se nacházelo v Káhiře, případně v saúdskoarabské metropoli Rijádu, napsala agentura.
Část možných členských států panarabské vojenské koalice je již nyní členy obranného paktu takzvané Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu. Ve společných obranných silách zemí poloostrova jsou začleněny jednotky Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru, Bahrajnu, Kuvajtu a Ománu. Nyní by k nim měly přibýt také další arabské země mimo Arabský poloostrov. Které přesně, nebylo dosud oznámeno. Sísí však zdůraznil, že členství ve vojenské alianci je dobrovolné.
Na vznik armády tlačí Egypt, ohrožuje ho dění v Libyi i Jemenu
Myšlenku vytvořit společnou vojenskou sílu prosazuje dlouhodobě především právě Egypt. Prezident Sísí v sobotu na vrcholné schůzce varoval před bezprecendentním ohrožením stability a identity arabských zemí, kterému podle něj státy ligy čelí.
Abdal Fattáh Sísí Hlavou osmdesátimilionového Egypta byl Sísí zvolen drtivou většinou hlasů v květnu 2014. O rok dříve stál tento šedesátiletý polní maršál v čele puče proti prezidentu Muhammadu Mursímu, zvolenému v porevolučních náladách Arabského jara po svržení režimu dlouholetého vůdce Husního Mubaraka. Jeho nástupce Mursího, který vzešel z řad islamistického Muslimského bratrstva, armáda v čele se Sísím sesadila za masových protestů v ulicích, které si vyžádaly řadu životů. Bratrstvo je nyní v Egyptě řazeno na seznam teroristických organizací, jeho majetek byl zkonfiskován státem a příznivci jsou stíháni. |
Egypt v posledních měsících čím dál výrazněji ohrožuje nestabilita v sousední Libyi, kde přibývá radikálních islámských frakcí bojujících proti mezinárodně uznávané vládě.
V obavách Káhira také sleduje aktuální události v Jemenu. Ten od Egypta sice dělí Rudé moře, pokud však tamní šíitští povstalci v boji proti režimu prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího budou i nadále postupovat, hrozí, že ovládnou mimo jiné strategický průliv Báb al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. Ten je vstupní branou do Rudého moře a proplouvají jím všechny lodě mířící dále do Suezského průplavu.
V reakci na násilnosti v Jemenu a útěk prezidenta Hádího ze země vyslyšela tento týden část sunnitských arabských států v čele se Saúdskou Arábií jeho apel a zahájila intervenci proti povstalcům (podrobnosti se dočtete zde).
Operaci proti jemenským povstalcům ostře odsoudil Teherán, který ji označil za agresi. Sunnitské arabské země dlouhodobě viní íránský režim z finanční i materiální podpory nábožensky spřátelených rebelů v Jemenu.
Generální tajemník Ligy arabských států Nabíl el-Aráby nicméně v prohlášení na summitu uvedl, že nynější vojenský zásah v Jemenu pod saúdskoarabským vedením bude pokračovat, dokud se šíitští povstalci nestáhnou nebo se nevzdají.
