„Ústav vznikl především kvůli sociální poptávce,“ uvedl Cyril Höschl při slavnostním otevření Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).
Otevření přichází v době, kdy se řeší, jak reformovat psychiatrii (více o reformě čtěte zde). Podle Höschla ale politici a úředníci ke změnám nemají data. Ta ukazují, že některých duševních poruch přibývá. Se stárnutím společnosti začíná být velkým tématem také Alzheimerova demence. Trpí jí již desetitisíce obyvatel ČR a jejich počet se zvyšuje (více čtěte zde).
NUDZ je unikátní jednak tím, že jde o jediné české pracoviště věnované psychiatrii zřizované ministerstvem zdravotnictví. Pak také tím, že pod jednou střechou je vše, co potřebují vědci, studenti, lékaři a pacienti. Od přednáškových sálů, spánkových laboratoří, pokusných zvířat, přes vyšetřovací metody, ambulance, lůžka či denní stacionáře s různými aktivitami.
„Funguje zde sedm výzkumných programů, jenž pokryjí celé spektrum psychiatrie,“ podotkl náměstek ředitele NUDZ Jiří Horáček, který se podílel na vzniku ústavu a patří k jeho vedoucím lékařům.
Esovitě propletená budova o pěti patrech skýtá zázemí pro 279 pracovníků a stovky pacientů. Postavena byla ani ne za dva roky a 400 milionů korun. Dalších zhruba 600 milionů bylo třeba na vybavení a první rok provozu. Většina peněz je z evropských fondů (přečtěte si o poklepání na základní kámen).
Uvnitř NUDZNárodní ústav duševního zdraví přivítá návštěvníky velkorysým prostorem bez nadbytečností. V interiéru dominuje bílá a béžová barva. Pohledový beton doplňuje vybavení v imitaci buku. Kde je to možné, je prostor odlehčený sklem. To neplatí o pokojích pacientů a prostorách pro terapii.
|
Uvnitř budovy jsou centra specializovaná na léčbu a zkoumání Alzheimerovy demence, ale také deprese, schizofrenie, poruch spánku nebo závislostí.
„Zajímají nás pacienti z celé republiky. Lékaři sem posílají zejména ty se složitým průběhem nemoci, u nichž se nedaří jejich stav znormalizovat na nemocničních odděleních a v léčebnách. Druhým typem jsou pacienti, které sami aktivně vyhledáváme, protože je potřebujeme pro výzkum,“ popsal Horáček.
Nad léčením převažuje věda
Výzkum činí v NUDZ 80 procent veškerých aktivit, dalších 20 procent představují klinickou praxi. Proto celý ústav má „jen“ 56 ambulantních lůžek. Ovšem v pokojích po jednom či dvou, což je v české psychiatrii s pokoji o deseti i více lůžky rarita.
Škála zkoumaných jevů je široká. NUDZ má sedm vědeckých programů, jež zasahují do četných oblastí souvisejících s pochody v mozku, stárnutím organismu i vznikem duševních onemocnění.
„Zabýváme se například prvními epizodami schizofrenie, protože existuje celosvětově představa, že pokud se tato nemoc včas podchytí a léčí, nemusí dál rušit život člověka. Dalším problémem je obsedantně kompulzivní porucha, což je nejtěžší neuróza, která nemocné invalidizuje, nebo deprese u pacientů, kteří nereagují na standardní léčbu,“ doplnil Horáček.
Úkolem lékařů je pro takové pacienty ušít na míru léčebný program. Pracoviště zároveň zajišťují výuku studentů a důležité je také shromažďování a vyhodnocování dat pro potřeby vědy i státu.
Budova stojí, přístroje chybí
NUDZ navazuje na historii Výzkumného ústavu psychiatrického. Ten byl v pražských Bohnicích založen v roce 1961. Současné vědecké pracoviště vzniklo z menšího Psychiatrického centra Praha. To se do nové budovy stěhovalo na přelomu loňského a letošního roku.
Do plného provozu musí být NUDZ dle podmínek dotací uveden v lednu 2016. Část prostor přesto zatím zůstává bez vybavení. „Díky byrokracii nabírá vybavování zpoždění,“ poznamenal Cyril Höschl.
Problém jsou podle něj výběrová řízení. Vláda sice schválila nákup speciálního elektroencefalografu (EEG), chybí k němu ale magnetická rezonance. O ní bude kabinet rozhodovat 8. dubna. „Tvoří s EEG nerozlučnou dvojici, která zajišťuje simultánní zobrazování mozku. S jejím nákupem přesto mají všichni nějaký problém,“ podotkl Höschl s tím, že ústav kvůli tomu, aby vůbec o nákup technologie mohl uvažovat, musel nabrat 120 vědeckých pracovníků. Ti nyní nemají na čem pracovat.
Pokud podle ředitele ústavu nebude technologie na místě včas, může Česko vracet až 900 milionu korun jako sankci za nedodržení pravidel čerpání evropských fondů.
Psychiatr, který bojuje za NUDZ spolu s dalšími už léta, zároveň upozornil, že dotace pokrývají jen provoz do 31. prosince 2015. „Po tomto datu nastane velký problém,“ podotkl Höschl s tím, že centrum bude na provoz chybět zhruba 60 milionů korun ročně.
Tuto otázku zatím nezodpověděla ani kompetentní ministerstva, ani vicepremiér Pavel Bělobrádek. Ten má v gesci ve vládě vědu a výzkum. „Počkám na vyjádření, až budu mít data. Do konce března má ministerstvo školství odevzdat materiál o stavu center výzkumu a vývoje pro inovace,“ sdělil Bělobrádek.
