Muži z Vysočiny bylo necelých 25 let, když sloužil na své první misi ve sborech UNPROFOR. Chyběl mu už jen necelý týden služby k tomu, aby se vrátil domů. Jenže zahynul při nehodě v místě Široka Kula v dnešním Chorvatsku.
„Pan Petr Hos byl do zahraniční mise odvelen v roce 1994. V bývalé Jugoslávii naše republika spolu se spojenci udržovala klid zbraní znepřátelených chorvatských, srbských a bosenských armád. Bohužel zahynul při tragické nehodě při plnění složitých vojenských úkolů. Jako voják plnil své úkoly svědomitě, proto si dnes připomínáme smutné výročí jeho úmrtí,“ pronesl v pátek nad hrobem četaře z Vysočiny Pavel Budinský, předseda Sdružení válečných veteránů České republiky.
Pietního aktu se zúčastnili kromě zástupců armády také Hosova matka Zdena a jeho mladší bratr Josef.
„Když brácha zahynul, bylo mi osmnáct let. Doma jsme z toho tehdy byli všichni hotoví, vyřízení. Máma se z toho nevzpamatovala dodnes,“ vzpomínal bratr na moment, kdy se rodina dozvěděla, že se Petr z mise už nikdy nevrátí.
Do armády vstoupil dobrovolně. I přes nesouhlas rodičů. „K armádě ho to táhlo vždycky. Nešel tam kvůli penězům. Rozmlouvali jsme mu to. Měli jsme doma i rodinnou poradu, ale nenechal si to rozmluvit. Jak také chcete přemlouvat dospělého chlapa,“ připomněla osudové rozhodnutí matka Zdena.
