Vládne totiž koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která je ve Sněmovně stabilnější a ke které má Zeman mnohem blíže. „Zatlačilo ho to trochu do pozadí. Není tolik výrazný, protože není jedním z důležitých kritiků vlády a hledá si svoji vlastní pozici, protože s vládou v mnoha ohledech souzní,“ vysvětluje Mrklas.
„Není na obzoru nic, co by ho mělo znovu katapultovat do pozice, která hýbe na politické scéně figurkami, tak jako to bylo po pádu Nečasovy vlády. Teď ten prostor je mnohem menší,“ dodává politolog. Pro prezidenta je tak složitější hledat témata a ta, která si vybírá, jsou podle Mrklase stále víc kontroverzní.
Když se člověk podívá na vývoj důvěry občanů v prezidenta Miloše Zemana, je vidět výrazný zlom od října loňského roku. Tehdy podle Centra pro výzkum veřejného mínění i agentury STEM prezidentovi věřila víc než polovina občanů, ale pak přišel prudký „sešup“ o dvacet procent, který se Zemanovi podařilo zatím jen mírně korigovat. Důvěřuje mu ale stále méně než polovina občanů.
GRAF: Důvěra v prezidenta republiky Miloše Zemana v průzkumech CVVM a STEM
Najít odpověď na otázku, co Zemanovu oblibu u veřejnosti srazilo za dva poslední měsíce loňského roku výrazně dolů, není tak těžké. Právě na začátku listopadu byly odvysílány poslední Hovory z Lán ve veřejnoprávním Českém rozhlasu, kde prezident zaskočil i moderátora vulgárními výrazy. (glosa iDNES.cz k vulgaritě v Českém rozhlasu zde)
Hovory se později přestěhovaly do soukromého rádia, ale v den pětadvacátého výročí listopadu 1989 proti Zemanovi protestovalo přes deset tisíc lidí v centru Prahy, kteří mu vystavili symbolickou červenou kartu. (více zde)
Ostrý odpůrce islámu, vlažný k Rusku a hodně prořízlá ústa
Výrazné bylo ve druhém roce na Hradě chování prezidenta Zemana v zahraniční politice. S vládou souzněl v obratu na pohlížení na Čínu, kdy byla upozaděna lidská práva a o to více upřednostněn byznys. Zeman se i do Číny osobně vypravil a aby to včas stihl na udělování státních vyznamenání 28. října, vracel se zpět letadlem pronajatým finančními skupinami PPF a J&T.
Ostře negativně několikrát vystoupil proti nebezpečí takzvaného Islámského státu. Například na mezinárodní konferenci Let My People Live! k 70. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim vyzval ke společné mezinárodní akci pod záštitou všech členů Rady bezpečnosti OSN. Zapojil by tedy do akce Západu i Rusko, které čelí sankcím Evropské unie kvůli konfliktu na Ukrajině. A před pár dny to zopakoval i v USA. (více k Zemanově projevu zde)
Prezident Miloš Zeman při projevu na konferenci Let My People Live!, kde vyzval ke společné vojenské akci za účasti všech členů Rady bezpečnosti OSN proti Islámskému státu.
Právě vůči Rusku je Zeman mnohem vlídnější než k radikálním islamistům a nedávno prohlásil, že očekává, že protiruské sankce skončí nejpozději do jednoho roku. „Nepomáhám Putinovi, ale tomu, aby mezi ČR a Ruskou federací existovaly normální obchodní, ekonomické styky, nezatížené sankcemi, které ničemu nepomáhají, které pouze povedou k tomu, že po zrušení sankcí - které očekávám do jednoho roku nejpozději - dojde k tomu, že místa, která uvolnily české podniky, budou vyplňovat francouzské, německé, americké a britské firmy,“ uvedl Zeman v rozhovoru pro deník Blesk.
Ve výše zmíněném projevu na konferenci Let My People Live! se Zeman otřel o významného prvorepublikového novináře Ferdinanda Peroutku, jehož nařkl, že v časopise Přítomnost napsal článek s titulkem „Hitler je gentleman“. Neomluvil se, přestože takový Peroutkův článek neexistuje a Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ho zatím stále hledá.
Dalším příkladem prezidentovy schopnosti říci něco, co opravdu hodně lidí nechápe, byl přípitek při oceňování vinařů doprovázený slovy „Smrt abstinentům a vegetariánům“ doprovázený pozdějším Ovčáčkovým vysvětlením, že tím Zeman myslel 70 let mrtvého nacistického führera Adolfa Hitlera. (více zde)
Zeman nesjednocuje, ale rozděluje, tvrdí opoziční pravice
Za jeho vystupování Zemana přední čeští politici většinou kritizují, ale našel i jednoho výrazného zastánce - předsedu komunistů Vojtěcha Filipa. „Přes některé výhrady svou ústavní funkci zvládá ve prospěch občanů České republiky,“ chválí Zemana předseda komunistické strany.
To první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek k Zemanovi dobré slovo nenašel. „Pan prezident sliboval, že bude spojovat společnost, místo toho ji výrazně rozděluje. Volí k tomu velmi kontroverzní vyjádření a někdy mám pocit , že i úmyslně. Nemám také žádné důkazy o tom, jestli je agentem Kremlu, ale kvůli jeho vystupování jsme tak ve světě bohužel vnímáni,“ řekl iDNES.cz Kalousek.
„Ve druhém roce v úřadě se řada jeho projevů nebo vystoupení ještě zhoršila. Někdy to skoro vypadá, jako kdyby kontroverzním výrokem chtěl přebít nějaký svůj jiný kontroverzní výrok a to dobré není Vezměte si jeho návrhy na finlandizaci Ukrajiny, na to, že se jedeme učit stabilizaci společnosti do Číny. Vezměme si také jeho vulgární výroky ve veřejnoprávním rozhlase. Rozděluje společnost a znejisťuje naše spojence i zahraniční politiku České republiky,“ nebere si servítky ani šéf ODS Petr Fiala.
Ocenil však Zemanův postoj vůči Islámskému státu. „Požaduje, abychom jenom pasivně neseděli a něco dělali. Velmi dobře si uvědomuje význam Izraele a česko-izraelských vztahů a tady s ním souhlasím,“ uvedl Fiala.
Výrazně smířlivější je lidovecký vicepremiér Pavel Bělobrádek. „Je třeba počítat s tím, že když něco řekne, jde za tím velice důsledně. V zahraniční politice oceňuji jeho důraz na boj s terorismem a podporu Izraele. Poněkud odlišný názor než vláda má například na Ukrajinu. Neshodujeme se v otázce angažmá Ruska v boji na jihovýchodě Ukrajiny, kde jeho účast podcenil a bagatelizoval. Pokud jde o domácí politiku, prezident Zemana oproti obavám mnohých nevede s vládou zásadní spory. Do její práce de facto neingeruje a politickou scénu ovlivňuje méně než jeho předchůdci,“ sdělil Bělobrádek.
Do většího sporu s vládou se prezident dostal kvůli služebnímu zákonu. Odmítl ho podepsat a stěžuje si na něj u Ústavního soudu. (o prezidentově dopisu Ústavnímu soudu najdete více zde)
S prezidentem nemá dlouhodobě ideální vztahy předseda vlády Bohuslav Sobotka. Zeman se podle něj stává více konzervativním než levicovým politikem. „Když se podíváte třeba na jeho názory, které se týkají ochrany životního prostředí, nebo které se týkají situace na Blízkém východě, tak jsou to spíše názory, které jsou blízké konzervativním směrům než moderní evropské levici,“ řekl nedávno premiér. A kritický k Zemanovi je i ve zprávě pro sjezd ČSSD. „Změnu chování Miloše Zemana k vlastní straně lze pozorovat od jeho neúspěšné prezidentské volby v roce 2003,“ píše se v ní.
