Lukašenko zákulisí minské schůzky poodhalil v rozhovoru pro běloruskou agenturu Belta. Během jednání podle něj nikdo nepopíjel alkohol a všechno podávané jídlo pocházelo z Ruska a Běloruska. „Jedli omelety, sýr a mléčné výrobky, a vypili několik kyblíků kafe, aby zůstali bystří,“ popsal Lukašenko. Kávu jim prý sám nosil.
Někteří účastníci jednání si podle něj na směny schrupli. „Spali, jak jsem pochopil, na směny - hlavně experti, protože hlava musí při formulování takové dohody zůstat jasná,“ uvedl běloruský prezident. Merkelová, Putin, Porošenko a Hollande si však prý ani na chvilku neodpočinuli a ani on sám oka nezamhouřil.
„Jak bych mohl spát? Jak chcete bojovat na mírové frontě bez munice?“ přirovnal Lukašenko svoji roli hostitele k vojákovi zásobujícímu vojáky na frontě střelivem. „Mým úkolem bylo, aby munice byla včas na místě, snažil jsem se plnit co nejlépe svou funkci. Jak vidíte, v Minsku máme všichni rozdělené funkce a každý dělá svou práci,“ svěřila se běloruská hlava státu.
Krize na UkrajiněMINSK: Státníci po 17 hodinách dohodli příměří TANKY: Rusko dál posílá vojáky přes hranice, tvrdí Kyjev SAVČENKOVÁ: Ukrajinská pilotka hladoví v ruské vazbě EXPERT: Ukrajinci mají zbraně, ale neumějí bojovat BITVA O LETIŠTĚ: Kyborgové proti Spartě a Somali BLÁZINEC: Zmrzlí pacienti bloumají po chodbách ŽIVOT V KRYTU: Ve vlhkém podzemí mrznou stovky lidí BATALION SMRT: Na straně Ruska bojují stovky Čečenců VLÁDCI DONBASU: Elektrikář a Leninův obdivovatel BATALION AJDAR: Intelektuálové, kteří bojují za Ukrajinu |
Účastníci jednání podle něj odvedli skvělou práci. „Přežili ten maraton,“ řekl po jednání Lukašenko.
Celý maraton jednání trval více než šestnáct hodin a odehrál se ve velkolepém mramorovém Paláci nezávislosti, jenž v sobě skrývá několik konferenčních místností s koberci a křišťálovými lustry. Se svými 17 tisíci čtverečními metry plochy ve třech etážích připomíná podle DPA mohutnou odletovou halu letiště.
Uzavřené rozhovory mezi německou kancléřkou Angelou Merkelovou a prezidenty Francie Françoisem Hollandem, Ukrajiny Petrem Porošenkem a Ruska Vladimirem Putinem trvaly kolem dvou hodin, píše The Wall Street Journal.
Státníky doprovázeli ministři zahraničí či poradci pro zahraniční politiku. Jednání bylo velmi náročné. Reprezentanti separatistů nejprve odmítli podepsat dohodu, ale o několik hodin později pod tlakem šéfa Kremlu k ní přistoupili (více čtěte zde).
Novináři značně znavení nekončícími rozhovory se snažili na okamžik usnout v prostorách paláce. Korespondentovi ruské agentury Interfax se udělalo po patnácti hodinách špatně a musela pro něj přijet záchranka.
Členové delegací však neměli šanci na odpočinek ani po konci vleklého jednání. Podle ruského serveru newsru.com poděkovali Lukašenkovi za pohostinnost a Merkelová, Hollande i Porošenko letěli přímo na jednání špiček Evropské unie do Bruselu. To začalo s tříhodinovým zpožděním.
Lukašenko doufá ve zlepšení obrazu své země
Silný dojem na Lukašenka podle agentury DPA učinila zejména německá kancléřka Angela Merkelová, s níž se setkal poprvé. Podle agentury TASS spolu po konci jednání chvíli mluvili. „Díky její aktivitě se dnes podařilo dosáhnout shody,“ prohlásil.
Podle běloruského vůdce Merkelová byla velmi „pozorná“. „Zcela v popředí je u ní lidskost, pak je vše ostatní,“ řekl Lukašenko. „Hovoří úžasně oslňující ruštinou,“ pochválil německou kancléřku, která kdysi vyhrávala školní olympiády v ruštině.
Summitu bude chtít Lukašenko podle pozorovatelů využít k posílení své popularity před listopadovými prezidentskými volbami a k urovnání vztahů s Evropskou unií. „Lukašenko a jeho státní média z těchto obrázků vyždímají maximum: despota nejednou v roli zprostředkovatele míru,“ napsal německý server SpiegelOnline.
Západ Bělorusko často označuje za poslední diktaturu Evropy. Evropský unie Lukašenkův režim obviňuje z potlačování opozice a na Minsk několikrát uvalila sankce. Podle Bruselu se situace ohledně dodržování lidských práv v zemi zhoršila po prezidentských volbách v prosinci 2010. Během nich byl Lukašenko znovu zvolen s více než 80 procenty hlasů a řada politických protivníků byla zatčena.
„Je problém, že evropští lídři jsou nuceni jet do země, která čelí sankcím kvůli problémům v oblasti lidských práv, politických vězňů a nedemokratických voleb,“ řekl bývalý liberální poslanec a politolog Aljaksandr Dobrovolskyj. „Ale ve srovnání s válkou na Ukrajině, se běloruské problémy staly druhotnými,“ dodal.
S tím souhlasí i disident Anatol Ljabedzka, který strávil 108 dnů v běloruském vězení poté, co se podílel na protestech proti znovuzvolení Lukašenka v roce 2010. „Nelze srovnávat problémy Běloruska s tím, co se nyní děje na Ukrajině.“
