Tajné služby věří, že radikálové brzy projdou zatěžkávací zkouškou, protože sousední státy Nigérie zesilují své jednotky na boj proti nim. Čad a Kamerun rozmisťují tisíce vojáků a Niger opevňuje své hranice.
Šéf Boko Haram je mistr převleků, vraždění si užívá |
„Vojenská intervence sousedních zemí může hru potenciálně změnit pozitivním způsobem,“ citovala al-Džazíra amerického zpravodajce. USA kritizují nigerijskou armádu za vlažný postup vůči radikálům. „Teď se ukáže, jakou taktickou dovednost má Boko Haram v boji s regulérními vojenskými silami,“ myslí si americký představitel.
V posledním roce se teroristům podle amerických představitelů podařilo získat pod kontrolu více než třicet měst a vesnic a utvořit si tam „bezpečné útočiště“. Nigerijský zákonodárce Maina Maaji Lawan začátkem ledna uvedl, že Boko Haram ovládá již 70 procent nigerijského státu Borno, který je velký téměř jako celá Česká republika a podle odhadů z roku 2005 v něm žilo 4,5 milionu lidí.
Americké tajné služby nicméně snižují své dřívější odhady počtu členů. Dřív tvrdily, že „tvrdé jádro“ skupiny čítá deset tisíc militantů. Podle nových odhadů je to mezi čtyřmi a šesti tisíci oddaných bojovníků.
Nicméně Boko Haram disponuje dostatkem financí, které získává z bankovních loupeží, únosů, a zbraní, kterých se zmocnila například začátkem ledna z vojenské základny v Baze (o útoku na Bagu více zde a výpověď svědků zde).
Školačky stále zadržují, ropa není ohrožena
Boko Haram tvrdí, že chce v Africe ustanovit islámský stát a na několika zveřejněných videích chválí radikály z teroristické organizace Islámský stát, kteří ovládají část Iráku a Sýrie. Nicméně tajné služby nemají informace, že by existovala spolupráce mezi těmito dvěma organizacemi.
Američtí představitelé, kteří hovořili pod podmínkou anonymity s agenturou Reuters, nevěří, že radikálové představují hrozbu pro ropná pole Nigérie na jihu. Země patří mezi největší producenty „černého zlata“ a je největší ekonomikou Afriky.
Zpravodajci se domnívají, že islamisté stále zadržují na různých místech kolem tří set školaček, které unesli loni (o únosu více zde).
Boj rozšiřují do sousedních států
V pátek Niger uvedl, že Boko Haram poprvé zaútočila na jeho území, konkrétně na města Bosso a Diffa ležící na hranicích. Ministerstvo obrany tvrdí, že se podařilo radikály donutit po hodině k ústupu a při tom jich 109 zabít. V boji také zemřeli čtyři vojáci a civilisté, navíc armáda pohřešuje dva muže. Dalších sedmnáct příslušníků bezpečnostních sil bylo při boji zraněno.
Odložené volbyKvůli neutichajícímu konfliktu Nigérie odložila prezidentské volby, které se měly konat 14. února. Volební právo má přes 68 milionů občanů, avšak volební komise ještě skoro polovině z nich nedoručila volební lístky. Volby odložila Nigérie o šest týdnů. Konat by se měly 28. března. Odklad voleb prosazoval už delší dobu prezident Goodluck Jonathan, ale opozice, která proti Jonathanovi prosazuje jako svého kandidáta Muhammadua Buhariho, byla proti. Příznivci Buhariho věří, že on bude schopen na rozdíl od Jonathana ukončit násilí Boko Haram. |
„Slyšeli jsme zvuk zbraní všude kolem města, často i v blízkosti našich oken. Naše domy se otřásaly,“ citovala agentura AFP obyvatele Bossa.
O několik dní dříve nigerijští radikálové zaútočili i na kamerunské město Fotokol, kde zabili nejméně sedmdesát lidí. „Zaútočili na tři mešity a vypálili je. V jedné z nich zabili 31 lidí, kteří se modlili,“ citovala al-Džazíra Meleho Mohammeda, představitele města.
Útok radikálů na kamerunské město přišel poté, co čadské jednotky vstoupily do nigerijského města Gamboru, které leží v blízkosti Fotokolu, aby z něj ozbrojence vytlačily. Podle čadské armády zemřelo při boji dvě stě teroristů. Čad také provedl letecké údery na islamisty v Kamerunu.
Do oblastí na hranicích utekly před Boko Haram tisíce Nigerijců. Celkově radikálové vyhnaly z domovů nejméně 1,5 milionu lidí.
