„Dohodli jsme se na několika důležitých prvcích balíčku, který zvýší naši kolektivní obranu,“ řekl po jednání osmadvacítky generální tajemník NATO Jens Stolteneberg.
Hrotové uskupeníPůjde o uskupení v síle brigády, které má mít okolo 5000 vojáků s prvkem speciálních sil a leteckou i námořní podporou. Nejrychlejší části jednotky zasáhnout do dvou dnů. Zbývající část do týdne. Uskupení už v prozatímní podobě funguje a tvoří ho vojáci Německa, Nizozemska a Norska. Do budoucna nabízí Německo až 2 700 vojáků včetně letectva a námořnictva, Nizozemsko asi 2 500 a Norsko až 1 000 vojáků. Součástí prozatímních nových sil má letos být i 150 českých vojáků. V roce 2016 povede hrotové uskupení Španělsko, v roce 2017 Británie. Jako další se nabízejí Itálie, Francie a Polsko. |
Síly rychlé reakce NATO (NRF), které mají dnes asi 13 tisíc vojáků, se podle něj víc než zdvojnásobí, a to až na 30 tisíc vojáků. Zhruba pět tisíc vojáků bude mít takzvané „hrotové uskupení“, které v případě ohrožení některé členské země přispěchá do dvou dnů na pomoc.
„Zajistíme, že budeme mít správné síly na správném místě ve správný čas,“ poznamenal Stoltenberg.
Kvůli rychlé nasaditelnosti jednotek mají ministři obrany zároveň rozhodli o zřízení šesti předsunutých či styčných skupin v Pobaltských zemích, Polsku, Rumunsku a Bulharsku. Skupiny složené z několika desítek vojáků z různých zemí mají koordinovat na daném území společná cvičení a v případě ohrožení zajišťovat bezproblémové přijetí bojových jednotek rychlé reakce.
Zájem o umístění takového prvku na svém území projevilo také Slovensko a Maďarsko.
Záměrem je, aby v šestici zmiňovaných zemí také vznikly sklady s výstrojí a zásobami, aby bojové jednotky mohly kvůli rychlosti cestovat „nalehko“.
Britové znovu vyšlou stíhačky do Pobaltí
Další diskuse se týkala také posílení role mezinárodního velitelství v polském Štětíně a možnosti vytvořit podobnou strukturu na jižním křídle Aliance.
„Vše, co děláme, je zvýšení vlastní kolektivní obrany. Je to odpověď na agresivní akce Ruska a plně v souladu s našimi mezinárodními závazky,“ prohlásil Stoltenberg. Aliance podle něj zároveň tímto reaguje i na situaci na svém jižním křídle a posiluje obranu před hrozbami z Blízkého východu.
Británie chce do „hrotového uskupení“ vyslat až 1 000 svých vojáků, oznámil v Bruselu ministr obrany Michael Fallon. Země má vést uskupení v roce 2017. Kromě toho Londýn slíbil, že na ochranu pobaltských zemí letos znovu vyšle 4 stíhačky Eurofighter Typhoon.
Ty budou chránit Litvu, Lotyšsko a Estonsko společně s letouny norských vzdušných sil od května do srpna. „Důvěryhodnost NATO - tváří tvář bezpečnostním výzvám, kterým čelíme - závisí na roli každého, jak uskuteční rozhodnutí přijatá loni ve Walesu,“ uvedl Fallon.
„Měli by (Rusko) dostat zprávu, že jsme s dalšími zeměmi zajedno - že by měli opustit od agrese proti Ukrajině,“ uvedl kanadský ministr obrany Rob Nicholson.
Český ministr Martin Stropnický před jednáním zopakoval, že Česká republika nabízí do „hrotového uskupení“ 150 vojáků speciálních sil a vrtulníky. „Jsme na to připravení. Teď je potřeba vyřešit detaily,“ řekl.
Zbraně pro Ukrajinou nejsou na pořadu dne
Ministři také v obecnější rovině diskutovali o vztazích Aliance s Ruskem. Moskva podle NATO zpochybnila bezpečnostní prostředí v Evropě loňskou anexí Krymu a podporou proruských separatistů na východě Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko vybídl státy Severoatlantické aliance, aby jeho zemi poskytly zbraně. Civilní oběti a eskalující konflikt by podle něj pro Alianci měly být dostatečným důvodem, aby Ukrajině přišla na pomoc. Spojenci se ale k dodávkám zbraní staví velmi zdrženlivě.
„Dodávky zbraní na Ukrajinu nejsou řešením. Neexistuje jiný způsob, než se snažit jednat, přesvědčit Rusko, aby dodržovalo dohody,“ shrnul výsledek diskuse v Bruselu Martin Stropnický.
Pro Ukrajinu spojenci zřídili před časem pět zvláštních svěřeneckých fondů, které mají pomoci Kyjevu zmodernizovat a vycvičit ozbrojené složky. Materiální pomoc se tak dosud omezovala jen na některé vybavení, nikoliv však zbraně.
„Více zbraní v této oblasti nás nepřiblíží k řešení a neskončí tím utrpení obyvatel,“ uvedla například německá ministryně obrany Ursula von der Leyen. Podobně se vyjádřila nizozemská ministryně obrany Jeanine Hennis-Plasschaert s tím, že její země „bude trvat“ na podpoře Ukrajiny v podobě nesmrtících prostředků. „Politický dialog je jediný způsob, jak z krize ven,“ uvedla.
Litevský ministr obrany Juozas Olekas připustil že jeho země souhlasí s dodávkami „některých prvků“ pro ukrajinskou armádu, o něž požádal prezident Porošenko, odmítl však uvést podrobnosti.
