V prosinci centrální banka základní úrok zvýšila o 6,5 procentního bodu na 17 procent, aby zastavila propad rublu a zmírnila růst cen. Vyšší úroky posilují atraktivitu měny, zároveň však podkopávají hospodářský růst, protože omezují zájem o půjčky.
Centrální banka nyní uvedla, že riziko hospodářského útlumu je nyní podle jejího názoru větší než inflační hrozby. Předpověděla, že ruská ekonomika v první polovině letošního roku klesne o 3,2 procenta po nárůstu o 0,6 procenta v loňském roce.
„Cílem rozhodnutí snížit klíčovou úrokovou sazbu o dva procentní body je dosažení rovnováhy při omezování inflace a podpoře hospodářského růstu,“ uvedla guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová.
Rozhodnutí banky podpořil ruský ministr financí Anton Siluanov. „Domníváme se, že to bylo naprosto správné rozhodnutí,“ řekl ministr. „Situace na devizovém trhu se uklidnila, rubl našel svou rovnováhu,“ dodal. Ruská vláda již tento týden oznámila, že na zažehnání ekonomické a finanční krize vyčlení nejméně 2,34 bilionu rublů (více než 800 miliard Kč).
Kapitál dál prchá ze země
Analytici podle agentury Reuters ovšem předpokládali, že banka v pátek ponechá úrokové sazby beze změny. Rubl po rozhodnutí banky vykazoval zhruba čtyřprocentní pokles vůči dolaru i euru.
“Vidím v dnešním rozhodnutí velká rizika,“ uvedl analytik Jevgenij Košelev ze společnosti Rosbank. „Geopolitická situace je nejasná a inflační tlaky zůstávají silné, stejně jako známky odlivu kapitálu,“ dodal. Centrální banka již dříve oznámila, že čistý odliv kapitálu z Ruska se loni téměř ztrojnásobil na rekordních 151,5 miliardy dolarů (3,7 bilionu Kč).
Analytik Oleg Kuzmin z investiční společnosti Renaissance Capital však rozhodnutí centrální banky přivítal. „Je dobré, že nyní snižují (úroky). Je to rozumný krok. Podpoří to ekonomiku a umožní udržet stabilitu,“ dodal. Upozornil, že vysoké úroky rublu stejně příliš nepomáhají, protože za jeho poklesem stojí zejména splácení dluhů.
Sankce, které na Moskvu uvalily západní země kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi, omezují přístup Ruska na zahraniční kapitálové trhy. Ruské podniky tak v posledních měsících kvůli sankcím splácejí zahraniční dluhy, aniž by je refinancovaly pomocí nových zahraničních půjček.
Ruská měna se loni vůči dolaru propadla zhruba o 41 procent, vůči euru její kurz klesl asi o 34 procent. Propad rublu tlačí vzhůru inflaci, jejíž meziroční míra podle centrální banky začátkem tohoto týdne dosahovala 13,1 procenta. Banka předpokládá, že inflace do ledna příštího roku klesne pod deset procent.
Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor’s tento týden snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o jeden stupeň na známku BB+, tedy do spekulativního pásma. Znamená to, že Rusko přišlo o investiční rating, takže řada finančních institucí teď bude nucena ruské cenné papíry prodat. To může situaci dál vyhrotit.
