„Oni se za hrdiny ani nepovažovali. Brali to jako samozřejmou věc,“ říká Beneš.
Několik jich přitom kvůli svému působení v královském letectvu zahynulo. Dva přímo za války: pilot Alois Mžourek zemřel při havárii letadla při přeletu do Belgie, palubní inženýr Rudolf Scholz při zřícení bombardéru Liberator ve Skotsku.
Další příslušníci RAF tragicky doplatili na fakt, že byli podezřelí „Zápaďáci“, po návratu do Československa.
„Jiří Antonín Schiller v padesátém roce zemřel na infarkt poté, co ho vystěhovali odevšad, odkud mohli. Viktora Waidlicha v roce 1949 zabila Státní bezpečnost při zatýkání na náměstí v Litvínově,“ připomněl Beneš pohnuté osudy hrdinů po válce.
Někteří letci kvůli komunistům raději z vlasti, za kterou bojovali, emigrovali. Horymír Bretšnajdr se vrátil po roce 1948 do RAF, působil jako operační letec a zúčastnil se i korejské války. Právě během ní v roce 1953 zahynul při zřícení svého letadla. I tyto osudy publikace popisuje.
Autoři se podíleli i na otevření památníku
„Chtěli jsme nejen přiblížit osudy válečných hrdinů, ale také ukázat, jak se těmto statečným mužům po skončení války a zejména po únoru 1948 s puncem Zápaďáka v tehdejším Československu a na Mostecku žilo,“ zdůrazňují oba autoři v předmluvě knížky.
Ta není jejich první aktivitou v souvislosti s letci a druhou světovou válkou, naopak je pokračováním předchozí činnosti. Novák s Benešem se třeba podíleli na otevření Mezinárodního památníku obětem II. světové války na mosteckém hřbitově.
„Jsem rád, že vydáním knížky pokračují ve svých snahách připomenout osudy občanů města za války,“ ocenil práci autorů poslanec Vlastimil Vozka, který s primátorem Mostu Janem Paparegou knížku tento týden pokřtil.
Proti původním plánům nemohl být u slavnostní chvíle jediný žijící hrdina z těch, o kterých publikace vypráví. Jan Hladký totiž v minulém týdnu zkolaboval. „Věřím, že se s ním setkáme při jiné příležitosti,“ řekl Beneš.
Následovat má publikace o Mostečanech v obrněné brigádě
Válečným událostem a vzpomínkám na ně se Novák i Beneš věnují už desítky let. Novák například hledal v lesích a kopcích na Mostecku různé zbytky leteckých bojů z války včetně zřícených letadel.
Beneše k zahraničním letcům přivedlo setkání s generálem Františkem Fajtlem, kterého potkal v době základní vojenské služby v Bechyni. Po příchodu z vojny pak začal o západních pilotech zjišťovat podrobnosti.
„V roce 1990 jsem dělal výstavu v litvínovské Citadele o letcích z Anglie, kteří byli ze severních Čech. Ptali se mě tam, jestli neznám nějakého Nováka, že se tomu také věnuje. Říkal jsem, že neznám, ale pak přišel takový pán, pořád si kroutil knír, měl riflový klobouček a povídal: Já jsem nějaký Novák, také dělám letadla. Jel jsem k němu domů, ukázal mi, co má a celou noc jsme se bavili o tom, co děláme a kdo koho zná,“ vzpomínal Beneš na začátek spolupráce před čtvrt stoletím.
V psaní publikací chtějí oba nadšenci nadále pokračovat. Nyní plánují třeba brožuru o Mostečanech, kteří působili v Anglii v obrněné brigádě, nebo o jednom z náletů na Most.
„Chceme dál vydávat sešity s názvem Edice Památník. Lidé si jich mohou postupně třeba deset sesbírat a nechat svázat do knihy,“ přiblížil Beneš. Současnou knížečku o mosteckých příslušnících RAF získají zájemci v památníku na mosteckém hřbitově.
