„Alberto Nisman byl nalezen mrtvý v neděli v noci ve svém bytě ve třináctém patře domu Le Parc ve čtvrti Puerto Madero v Buenos Aires,“ uvedlo argentinské ministerstvo bezpečnosti ve svém prohlášení.
Ministerstvo dále sdělilo, že Nismanovi bodyguardi zavolali jeho matce poté, co neotvíral dveře, nezvedal telefon a jeho nedělní noviny ležely stále na zápraží. Právníkova matka musela zavolat zámečníka, aby se do bytu dostala. Byl totiž zamčený zevnitř.
Svého jednapadesátiletého syna nakonec našla v koupelně na podlaze. Vedle prokurátorova těla údajně ležela zbraň kalibru 22 a nábojnice. Příčinu smrti zatím argentinská policie neupřesnila.„První zprávy naznačují, že utrpěl střelnou ránu do hlavy zbraní malé ráže,“ píše Corriere della Sera s odvoláním na argentinský deník El Clarín.
Nisman údajně v posledních dnech v rozhovorech s novináři naznačoval, že kvůli obviněním prezidentky „může skončit mrtvý“. Opoziční politička Patricia Bullrichová uvedla, že s ním jen během soboty třikrát telefonovala a Nisman jí řekl, že mu někdo vyhrožuje.
My to ututláme a vy nám dáte ropu, měla znít tajná dohoda
Při útoku na Argentinské centrum židovské vzájemnosti (AMIA) v Buenos Aires 18. července 1994 zemřelo pětaosmdesát lidí a více než dvě stě lidí bylo zraněno. Atentát je považován za nejhorší teroristický útok v historii země, která má největší židovskou komunitu v Latinské Americe, a dodnes zůstává nevyřešen, připomíná The Guardian.
Nisman v roce 2006 z provedení útoku obvinil libanonské hnutí Hizballáh, akci podle něj zaplatil Írán. V roce 2007 byla zveřejněna jména šesti podezřelých z atentátu včetně bývalého íránského ministra obrany. Islámská republika dodnes jakýkoli podíl na činu odmítá.
Nisman minulou středu uvedl, že požádal soudce Ariela Lijoa, aby zahájil vyšetřování prezidentky Cristiny Fernándezové a ministra zahraničí Héctora Timermana.
Podle něj s Íránem v roce 2013 uzavřeli tajnou dohodu, která měla očistit sedm mužů podezřelých ze spáchání atentátu a ututlat podíl íránské vlády. Podle Nismana by Buenos Aires díky tomu mohlo s Íránem zahájit jednání o dodávkách ropy výměnou za obilí. Nisman podezření popsal v třísetstránkové zprávě.
„Prezidentka a ministr zahraničí učinili zločinná rozhodnutí, aby vykonstruovali nevinu Íránu, a mohli tak ukojit obchodní, politické a geopolitické zájmy,“ řekl Nisman minulý týden. Vláda jeho tvrzení označila za „bláznivé, absurdní, nelogické, iracionální, směšné a neústavní“. Příslušný soudce měl o přípustnosti žaloby rozhodovat v únoru.
Fernándezová se pokusila v roce 2013 navzdory kritice židovských organizací i Izraele o vytvoření vyšetřovací „komise pravdy“, v níž by zasedli zástupci Argentiny i Íránu. Argentinský soud ale tehdy návrh zamítl.
Loni v červenci, kdy uplynulo dvacet let od atentátu, podle BBC požádal papež František o spravedlnost pro oběti útoku, který popsal jako „akt šílenství“.
