Pilotní ověřování jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, které vyhlásilo ministerstvo školství, vytváří podle Scia „stav právní nejistoty“. Testovací kolo, ke kterému se dobrovolně přihlásila asi polovina škol, je totiž vyhlášeno na 15. a 16. dubna. Zkoušky na střední školy přitom pro letošek vyhláška stanovila na 22. až 30. dubna.
Termín přijímačekPro čtyřleté obory je termín pokusného kola jednotných přijímaček stanoven na 15. a 16. dubna, zkoušky na víceletých gymnáziích jsou naplánovány na následující den. Náhradní termín je stanoven pro všechny obory na 14. května. Ředitelé mohou doplnit jednotné testy také vlastní zkouškou, přičemž termín přijímacích zkoušek na střední školy je pro tento rok vyhláškou stanoven na období od 22. do 30. dubna 2015. Testy budou z českého jazyka a matematiky. Cermat již zveřejnil vzorové testy. |
„Tato situace se může stát příčinou problémů jak pro rodiče uchazečů, tak pro školy, které by tak mohly čelit žalobám,“ říká Štěpán Pudlák ze společnosti Scio.
Pokusné ověřování by podle něho bylo v pořádku pouze, pokud by bylo skutečně pokusné. Tedy v případě, že by testy nebyly brány jako kritérium pro přijetí.
Nejistá situace tak může zasáhnout především ředitele škol. „Pouze ředitel je totiž ze zákona odpovědný za kritéria přijímacího řízení,“ vysvětluje Pudlák. Hrozí podle něho, že by rodiče neúspěšných uchazečů mohli ředitele škol žalovat, že zařadil do přijímacího řízení jako kritérium zkoušku, která není v souladu se zákonem.
Společnost Scio však žádné právní kroky podnikat nebude.
Cermat: Žádný zádrhel nehrozí. Pilot je právně v pořádku
Podle organizace Cermat, která jednotné testy připravuje, žádný právní rozpor neexistuje. Pilotní ověřování se totiž podle ní nerovná přijímací zkoušce. „Pouze poskytuje ředitelům středních škol nástroj, jehož pomocí mohou stanovit jedno z kritérií pro přijetí uchazeče. Jaká další kritéria pro přijetí ke střednímu vzdělání ředitel školy využije, je zcela na něm, stejně jako rozhodnutí o tom, jakou váhu jednotlivým přijímacím kritériím udělí,“ říká mluvčí Cermatu Jan Pohanka. „Jednotný test ovšem nemůže být jediným kritériem,“ dodává.
Je podle něho logické, že pilotní ověřování ověřuje metody, které dosud nejsou upraveny právními předpisy.
Kde testují jednotně?Cermat na svých stránkách zveřejnil kompletní seznam škol, které se letos testování jednotných přijímaček zúčastní. Nejvíce škol se zapojí ve středních Čechách, kde se jich přihlásilo 98. Středočeský kraj jako zřizovatel totiž jednotlivým školám nařídil, aby se testování zúčastnily. V Moravskoslezském kraji se zapojí devadesát škol. Malý zájem byl naopak na jihu Čech, kde jednotné přijímačky cvičně proběhnou jen na pěti školách. |
Střední školy se k letošnímu testování jednotných přijímaček mohly hlásit dobrovolně. Hranice pro přijetí zatím není centrálně stanovena. Cermat pouze určí její doporučenou hodnotu. O způsobu aplikace výsledků testů do kritérií pro přijímací zkoušky rozhodne ředitel příslušné školy.
V příštím roce by již jednotné státní přijímačky měly být povinné pro všechny školy, nicméně hranice pro přijetí možná stále nebude centrálně stanovena, řekl ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) v rozhovoru pro iDNES.cz (více čtěte zde).
Hlavní ambicí zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy s maturitou je určení „nepodkročitelné hranice“ pro přijetí. Uchazeči by tak na všech školách měli absolvovat stejný test a ty, kteří nedosáhnou na stanovenou jednotnou hranici, by škola nemohla přijmout. Kritici ovšem dlouhodobě poukazují na to, že o další vzdělávací dráze dětí bude rozhodovat jediný test. Nepodkročitelná hranice také s největší pravděpodobností povede k tomu, že ředitelé budou nuceni přijímat menší počet studentů než dosud.
Pochybnosti o jednotných přijímačkách vyjadřují i někteří ředitelé. „Rozhodně nemohou přispět k větší kvalitě středoškolského vzdělávání, jak je proklamováno. A již vůbec by neměly být přijímací zkoušky zaváděny jako prostředek donucující žáky devátých tříd zodpovědněji přistupovat k výuce,“ říká Miloš Štyks, ředitel Gymnázia Josefa Jungmanna v Litoměřicích. „Vzhledem k okolnostem jsem přesvědčen, že hlavním cílem ministerstva bylo najít průchodnou metodu, jak rozmisťovat absolventy základních škol na jednotlivé střední školy podle preferencí politiků,“ dodává.
