Největší počet sexuálního zneužívání policie zjistila v odděleních starajících se o duševní zdraví pacientů. Většina obětí trpěla nějakou psychickou poruchou. „Byla jsem tehdy zranitelná a rozhodně jsem nebyla schopná souhlasit s tím, co mi dělal,“ řekla žena s přezdívkou Sue.
Podle stínové ministryně zdravotnictví Luciany Bergerové je to, že jsou oběti vybírány z řad psychicky nemocných, velmi závažný problém. „To jsou často nejzranitelnější pacienti a jejich bezpečnost musíme zaručit,“ řekla.
Jedna z obětí popsala, že jsou psychiatrické kliniky ve Velké Británii jako „hřiště pro predátory“. V nemocnici v Kentu ji více než šedesátkrát znásilnil člen personálu. „Tehdy jsem byla na vysokých dávkách Valia. V kombinaci s mým zlomeným já jsem byla jako hadr. On mi stáhl přikrývky, udělal, co chtěl, a odešel. Všechno šlo velmi rychle. Já jsem se ani nehnula,“ popsala žena své utrpení serveru BBC. Soud ženě sice vyměřil kompenzaci ve výši 100 000 liber (asi 3,6 milionu korun), ale násilník byl jen suspendován a do vězení nešel.
Duševně nemocným nikdo nevěří
Problémem psychicky nemocných obětí je i to, že je orgány činné v trestním řízení neberou vážně. „Pokud máte psychickou poruchu, jste nedůvěryhodná z tolika možných ohledů. Proč by vám pak měli věřit?,“ řekla Sue.
Tu obtěžoval muž, kterého jí přidělilo krizové centrum jako mentora po dobu pěti měsíců. „Od té doby jsem měla pocit, že už nechci, aby se mě kdy jaký muž dotkl,“ vypověděla.
Zneužívání nahlásila, až když násilníka o pár let později náhodně potkala na ulici, což vedlo k psychickému zhroucení. „Několikrát jsem se pokusila zabít a byla jsem čím dál tím víc zoufalá. Myslím, že teď jsem na úplném dně,“ popsala.
Když poté muže konečně udala, tak k soudu stejně nedošlo. Z postu krizového pracovníka muž rezignoval dříve, než se záležitost prošetřila, a tak s ním nemohlo ani začít trestní řízení. „Co jsem získala tím, že jsem to řekla? Nic. Jsem jen žena, co vznesla obvinění, které se neprokázalo. Doteď jsem nedostala ani omluvu. Přitom je to vlastně to jediné, co bych chtěla,“ povzdechla si.
Oběti by se měly i tak přihlásit
Britská ministryně zdravotnictví bere tento problém velmi vážně a chce, aby je nemocnice důkladně prošetřily a pacienti mohli mít znovu důvěru v systém. „Musí se zavést nulová tolerance k sexuálnímu zneužívání v nemocnicích. Oběti musí mít důvěru, že pokud se přihlásí a všechny incidenty se prošetří policií, soudem a nemocnicemi, budou pachatelé potrestáni,“ uvedla Bergerová.
Se zjištěním přišel britský deník The Guardian. Podle jeho čísel narostl počet v britských zdravotnických zařízeních od roku 2011 o 50 procent. Podle státních zástupců ale 90 procent všech případů sexuálního zneužívání zůstává neohlášených, takže je pravděpodobné, že je číslo mnohem vyšší. To ostatně potvrzuje i výpověď Sue. „Nedovolila jsem si to někomu říct. Vím, že to nebyla moje vina, ale vinila jsem se. Doteď se částečně viním,“ dodala znásilněná žena.
