Průplav mezi Tichým a Atlantickým oceánem, jehož výstavba vyjde podle odhadů na 50 miliard dolarů (v přepočtu asi 1,126 bilionu korun), postaví hongkongská společnost HKND. Její ředitel Wang Ťing se při slavnostním ceremoniálu nechal slyšet, že je to historický okamžik.
A není divu. Pro Čínu, pod kterou Hongkong jako zvláštní správní oblastí spadá, to znamená přinejmenším 50 let monopolu nad novým koridorem spojujícím oba oceány. V polovině června padesátiletou koncesi pro čínskou společnost schválil nikaragujský parlament. Dohoda počítá s možností koncesi posléze na dalších 50 let obnovit.
Průplav má pozvednout Nikaraguu z chudoby
Nový, 278 kilometrů dlouhý průplav má konkurovat nynějšímu Panamskému, který je už sto let jedinou spojnicí mezi oceány. Od roku 1999, kdy jej do správy panamské vlády předaly Spojené státy, se tato středoamerická země těší bohatým ziskům z poplatků za použití koridoru. Ty se u velkých nákladních lodí pohybují v řádech desítek až stovek tisíc dolarů za jedno proplutí. Nikaragujská vláda doufá, že výnosný byznys s přepravou mezi dvěma oceány by mohl jednu z nejchudších zemí v Latinské Americe pozvednout z bídy.
„S tímto úžasným kanálem Nikaragua očekává, že se sem přesune pět procent světového námořního obchodu, což přinese obrovské ekonomické zisky a zdvojnásobí hrubý domácí produkt,“ nešetřil podle britské BBC superlativy při slavnostním otevření nikaragujský viceprezident Omar Halleslevens.
Idea koridoru spojujícího oceány přes území Nikaragui není nicméně žádnou novinkou. Jeho výstavba se zvažovala už před 200 lety, nakonec ale dostal přednost jiný projekt - právě ten panamský.
První lodě by měly přes Nikaraguu proplout v roce 2020
Nový průplav má být ovšem skoro o 200 kilometrů delší a také hlubší i širší než jeho konkurent. A to i pokud vezmeme v úvahu rekonstrukci, jíž nyní průplav v Panamě prochází (více o jeho rekonstrukci zde). Nový koridor v Nikaragui umožní proplout i lodím s celkovou nosností do 250 tisíc tun, což je dvakrát víc, než pojme Panamský kanál i po rozšíření.
Panamský průplav
Starý průplav vznikal celkem 23 let, když na nejprve francouzském a posléze americkém projektu položily život tisíce černých otroků. Jeho novodobý konkurent oproti tomu vyroste v rekordním čase. Čínská firma by měla stavbu dokončit už za pět let a první lodě se mají průplavem plavit již v roce 2020.
Kromě samotného koridoru mezi oceány projekt obnáší také výstavbu dvou přístavů, letiště a zón pro zajištění chodu průplavu. Právě u budoucího přístavu na pacifickém pobřeží stavební práce v pondělí začaly.
Průplav podle ekologů ohrožuje přírodu i lidi
Zatímco nikaragujští politici jásají z vidiny zisků, které by stavba měla tamní ekonomice do budoucna přinést, ekologové nešetří kritikou. Frekventovaná dopravní tepna má totiž z velké části vést přes Nikaragujské jezero, známé také jako Velké jezero či Cocibolca. To je významným rezervoárem řady živočišných a rostlinných druhů. Je mimo jiné jediným místem na světě, kde se vyskytují sladkovodní žraloci. Představuje také největší zásobárnu pitné vody nejen v zemi, ale v celé Střední Americe.
Již nyní na jezeře funguje poměrně čilá doprava. Zpřístupnění vodní plochy dopravním kolosům ale podle environmentálních hnutí představuje enormní riziko pro tamní životní prostředí.
Kritici projektu se rovněž ohánějí nutným znárodněním půdy, přes níž průplav povede. O svůj domov tak přijdou tisíce lidí, převážně z řad chudého původního obyvatelstva.
