„Naše doba se v mnohém podobá době rozpadu Římské říše. Pronásledovaných lidí je dnes na světě mnohem více než v minulosti. Myslím si, že je morální povinností Evropy těmto lidem se otevřít,“ uvedl Halík, který si je vědom určitých rizik tohoto „novodobého stěhování národů“.
„Přináší to rizika ekonomická a také určitá bezpečnostní rizika. Je proto třeba promýšlet způsob integrace těchto menšin,“ upozornil Halík, podle kterého bude integrace běženců jednodušší tam, kde tito lidé už mají určité zázemí, tedy větší skupinu krajanů.
Také podle ekonoma Jana Švejnara je nutné těmto lidem pomoci. „Otázka je, jak tuto novou vlnu integrovat tak, aby se opravdu mohli stát, buď dočasně nebo dlouhodobě, členy společnosti. Aby tu společnost určitým způsobem nezničili,“ upozornil Švejnar. Podle něj to může skončit buď fiaskem, nesnášenlivostí a radikalismem, nebo naopak to může být pro Evropu přínosné. „Protože Evropa jako celek potřebuje nové, hlavně mladé, lidi,“ podotkl profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Švejnar.
Evropská unie v poslední době čelí velkému přílivu uprchlíků z Afriky a Blízkého východu. EU jen letos očekává přijetí půl milionu žádostí o azyl, což je nejvíce od válek na Balkáně v 90. letech minulého století. Téměř polovina z žádostí směřuje do Německa. Stále častěji se proto mluví o tom, že by se na přijetí těchto uprchlíků podílely rovnoměrně všechny členské země.
Ministr vnitra Milan Chovanec před týdnem v Bruselu řekl, že Česko není z bezpečnostních ani technických důvodů připraveno přijmout uprchlíky v řádu tisíců a nesouhlasí také s možností povinných kvót na rozmístění běženců v členských státech Evropské unie. Nějaké uprchlíky by ale Česko přijmout mohlo, uvedl. Jako možnost zmínil právě evakuaci syrských dětí v rámci začlenění do společnosti či operace vybraných syrských dětí, které by jejich rodiče doprovázeli.
Ministr mluvil také o tom, že by o přijetí uprchlíků mohli rozhodnout lidi v referendu. Podle sociologa a ředitele STEM Jana Hartla je to nesmysl, protože pro Česko, na rozdíl od západních zemí, jde o zcela novou otázku. „Jsme absolutně nepřipraveni přijímat tyto cizí prvky. Pro mnoho lidí je to imaginární hrůza z něčeho, co neznají. Neví, jak se něco takového zvládne, proto zaujímají negativní postoj. V této situaci by referendum mělo naprosto devastující účinek,“ uvedl Hartl.
Příliv běženců podle Hartla by způsobil problémy i českým úřadům a politikům, kteří na něj nejsou připraveni a nevěděli by si s ním rady. I demokratické strany začnou lavírovat, protože u tohoto chytlavého tématu nebudou chtít ztrácet hlasy. Je to časovaná bomba a řešení je pouze v tom, že se otevře veřejné debatě,“ řekl Hartl. Podle něj je to jediná možnost, jak otázku imigrace vyrvat z rétoriky xenofobních politických sil.
