Přesto návrh vládou prošel. Ale podle pravidel koalice nejsou lidovečtí poslanci vázáni tím, aby pro text, který do vlády přinesl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD, hlasovali.
Ještě pár hodiny před tím to na tiskové konferenci vlády vypadalo jinak. Premiér Bohuslav Sobotka prezentoval návrh vlády na posílení pravomocí ombudsmana, jen kousek od něj stál lidovecký ministr zemědělství Jurečka, ale premiéra nekorigoval. To udělal až o několik hodin později Bělobrádek.
„Ombudsman se bude moci obrátit na Ústavní soud s návrhem na zrušení zákona nebo jeho části. A bude také moci podávat veřejnou žalobu kvůli diskriminaci,“ řekl po jednání vlády Sobotka, v čem se podle něj bude moci veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová angažovat.
ČSSD zřejmě bude potřebovat hlasy opozice
Na posílení pravomocí veřejného ochránce práv se vláda dohodla už ve svém programovém prohlášení. Jak bude probíhat hlasování v parlamentu, je však po posledním prohlášení Bělobrádka nejisté. Nyní to vypadá tak, že ČSSD bude k prosazení návrhu potřebovat i hlasy opozice, od lidovců je jisté nemá.
Podle podkladů pro vládu přitom právě ombudsman při prošetřování podnětů od lidí pravidelně naráží na problematická ustanovení, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem. Na Ústavní soud se nyní může obracet přímo jen prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. Za určitých podmínek pak k němu může jít vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká.
Ombudsman má podle návrhu moci nově podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Nyní se může na soud obracet jen oběť. Vyřešení jejího případu soudní cestou ale podle zdůvodnění vládního návrhu nezaručuje, že se diskriminační jednání odstraní plošně.
Po rozšíření pravomocí by kancelář ombudsmana měla přijmout deset zaměstnanců. Na vybavení jejich pracovišť a na výpočetní techniku by byl potřeba milion korun, na provoz a platy ročně 6,25 milionu korun.
