Narážel na Sobotkovo vystupování v minulých dnech, že nepřipustí navýšení platů poslanců a senátorů o 26 procent, ale ani o 14,4 procenta, ač se na tom před pár dny domluvily všechny poslanecké kluby, včetně Sobotkovy ČSSD.
„Je to tunelování demokracie, naprosté porušení všeho, co se kdy odehrálo,“ zahájil zteč proti premiérovi ještě předtím Blažkův kolega z ODS Marek Benda. Sobotku označil za jednoho z hlavních viníků toho, že je tak velká pozornost veřejnosti i médií věnována tomu, kolik si politici přidají. Benda připomněl, že to byl právě současný premiér, kdo přiznal, že si z náhrad, které poslanci dostávají k platu, ušetřil na svůj nový byt. Sobotka v té chvíli ve Sněmovně neseděl a na kritiku na jeho adresu nereagoval.
Když premiér přišel, pustila se do něj kvůli stejné věci místopředsedkyně Sněmovny za hnutí ANO Jaroslava Jermanová. „Očekávám, že se omluvíte poslancům,“ vyčetla Sobotkovi, že zbořil dohodu všech stran. Jermanová sklidila bouřlivý potlesk Sněmovny. K omluvě premiéra vyzval i místopředseda Sněmovny za TOP 09 Petr Gazdík.
„Nevidím důvod, proč bych se měl omluvit a proč by nám měly růst platy více než zdravotním sestrám, doktorům a učitelům. Kdybychom schválili zvýšení platů o více než 14 procent, nedokázali bychom to občanům vysvětlit,“ bránil se předseda vlády Sobotka.
„Za co jsme trestáni, proč jsme trestáni, ať nám to někdo poví,“ zlobil se poslanec vládní ČSSD Vítězslav Jandák. „Jsme trestáni za našeho bývalého kolegu, který byl přichycen, když si koupil byt za peníze, který nebyl schopen vydělat. Jsme trestáni za našeho bývalého kolegu, který si za státní peníze platil milenku a nechal sledovat manželku,“ opáčil mu poslanec ANO Martin Komárek.
Poslanci si vynutili přestávku. Čekalo se na premiéra
Pak přišlo to, co se dalo čekat. Poslanci se zasekli. Na návrh šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury 114 poslanců odhlasovalo, že o platech nebudou dál jednat (detail hlasování jednotlivých poslanců najdete zde), dokud se do Sněmovny nedostaví premiér. Sobotka ve Sněmovně chyběl kvůli jednání s polskou premiérkou Ewou Kopaczovou. Vrátil se v 18 hodin a teprve potom mohlo jednání o platech pokračovat.
Pokud Sněmovna nestihne zákon schválit do konce tohoto týdne, do konce roku už bude málo času - normu musí schválit Senát i prezidenta. Když se parlament a prezident neshodnou, od ledna příštího roku by tak plat politiků vzrostl o 26 procent - z 55 900 korun měsíčně na 70 400 korun.
Ještě než poslanci přerušili jednání o svých platech, zaznělo několik návrhů, jak by politici mohli s platy naložit jinak. Lidovci navrhli, aby se platy poslanců a senátorů i pro příští rok zmrazily. Jejich návrh podpoří i hnutí ANO. Příští rok by se podle obou stran mělo najít systémové řešení, aby se politici nemuseli svými platy zabývat každý rok. Předseda Úsvitu přímé demokracie Tomio Okamura šel ještě dál. Navrhl zmrazení platů politiků až do konce roku 2018.
Hamáček navrhl postupné zvýšení platu každý rok
Předseda Sněmovny Jan Hamáček z ČSSD jménem sociální demokracie navrhl, aby se platy zvyšovaly v několika krocích, přičemž by se nadále odvíjely od průměrných platů v nepodnikatelské sféře.
V příštím roce by podle Hamáčkova návrhu byl základní plat poslance ve výši 2,25 násobku průměrného platu v nepodnikatelském sektoru za rok 2013, takže by se základní plat poslance a senátora zvýšil o 1700 korun na 57 600 korun hrubého.
To je méně, než 3,5 procenta, což stát přidá učitelům i dalším státním zaměstnancům a je to podobné původnímu vládnímu návrhu zvýšit platy o procenta, zhruba o jedno procento, jak se k tomu v pondělí přihlásily poslanecké kluby ČSSD a ANO. (více zde) Pak by se plat zvyšoval každý rok, protože by se měnil násobek - finální stav by byl od roku 2018 ve výši dvouapůlnásobku průměrného platu v nepodnikatelské sféře.
Zákon prošel v úterý druhým čtením, kdy byly načteny pozměňovací návrhy. Definitivní hlasování o platech bude ve Sněmovně v pátek. Už v úterý, kdy šlo jen o to, zda zákon vůbec Sněmovna projedná včas, to ale byla strhující podívaná.
