Sedm zemí podle Evropské komise nezvládá hospodařit podle domluvených pravidel tak, aby se dluhová krize neopakovala. Mezi nimi je i Itálie. Do března příštího roku má tamní vláda ještě více utáhnout státní rozpočet. Italští podnikatelé jsou však skeptičtí. Raději hromadně hledají nové trhy, mezi nimi i ten český.
O zkušenosti se podělil Federico Monaci, obchodní ředitel jedné z posledních velkých kosmetických firem Istituto Ganassini, která stále zůstává v rukou rodiny už čtvrtou generaci. Popisuje, v čem podnikatelé v Itálii vidí největší problém, ale i to, jak lze krize využít.
Kdy bude v Itálii lépe?
Prý je to největší krize od druhé světové války. Fakt je, že nám od roku 2009 každý rok politici říkají, že příští rok bude lépe, a každý rok to není pravda. Jde o strukturální problém, Itálie v posledních třiceti letech žila nad své možnosti. Máme tedy šílený státní dluh a z toho plyne, že stát musí snižovat výdaje všeho druhu. Avšak bohužel často škrtají produktivní výdaje a ne ty neproduktivní.
Jak se to projevuje na životě podnikatele?
Italský problém je, že podniky zabíjí neuvěřitelná byrokracie, ta je prostě nedotknutelná, krizí netknutá.
Istituto GanassiniFarmaceutická a kosmetická společnost Istituto Ganassini vznikla v roce 1935. V 50. letech vytvořila filiálku Farmaganale, která vyrábí profesionální výrobky pro kadeřníky a holiče. Na počátku 70. let se následkem krize na italském farmaceutickém trhu začala více věnovat kosmetickým produktům se značkou Rilastil, v 90. letech založila společnost Bioclin, která se specializuje na dermatologické produkty. Naposledy letos koupili francouzského výrobce marseillského mýdla Compagnie de Provence. Stále vyrábějí v Itálii a Španělsku, do Česka se jejich produkty dovážejí pátým rokem. |
Kterou byrokracii máte přímo na mysli?
Já osobně v oddělení obchodu tyto problémy nemám, potíže s tím mají v účetním oddělení nebo v personálním. Problém je, že 100 eur pro každého zaměstnance na výplatu nás ve skutečnosti stojí 250 eur. Nemluvě o tom, že je právně takřka nemožné někoho propustit, proto společnosti v tuto chvíli vůbec nenabírají. Musíme platit enormní množství daní, proto už noví investoři za zahraničí do Itálie nejdou a velké nadnárodní společnosti ji raději opouštějí.
Je v silách vaší vlády to změnit?
Máme teď vládu levého středu a její premiér Renzi je rozhodnutý zemi změnit. Jestli se mu podaří jen polovina z toho, o čem mluví, budeme všichni spokojení. Potíž je, že musí čelit staré mentalitě levice, která brzdí, všudypřítomné byrokracii bez politického vyznání, která také brání změnám, ubírání vydobytých práv, propouštění, škrtům. Problém je v šílené odolnosti byrokracie. V posledních třiceti letech bylo rozdáno spoustu privilegií, ze kterých nechce nikdo ustoupit. Jsou zájmové skupiny, které působí napříč politickými stranami.
Je tedy v silách staré demokracie toto změnit?
My už teď demokracii opouštíme a přesouváme se k demagogii a populismu. Je to katastrofa. Bohudík, my jsme jako společnost relativně zdravá a obejdeme se bez bankovních úvěrů.
Proč? Vždyť úroky jsou nízké.
Financujeme se sami. Je to politika naší společnosti.
Vaše firma je tedy pořád v rukou rodiny?
Ano. Rodinné společnosti jsou pilířem italské ekonomiky a to zůstává, i když v posledních letech mnohé společnosti musely skončit. Pan ředitel Ganassini se odjakživa vyhýbal bankám. Jakmile banka jednou vstoupí do společnosti, zasahuje do vedení a vzniká problém. Zatím to zvládáme, i když pracujeme na mezinárodní úrovni a expandujeme z klasických trhů. Založili jsme dceřinou společnost ve Spojených státech, jsme dále v Německu a v Portugalsku a prodáváme i do Číny. Jsme v lékárnách padesáti zemí světa.
Řešíte krizi expanzí?
V každé krizi naše společnost investuje, aby byla připravena na období, až pomine. Koupili jsme značku Korrf od společnosti Artsana, což je velká italská globální společnost, které patří například i výrobce hraček Chicco. V roce 2002 jsme získali španělskou Dermofarm, která se velmi podobá našemu Istitutu Ganassini od výroby přes laboratoře po kontrolu kvality a dermato-kosmetické značky, které jsou známé na španělském trhu. A poslední akvizice je z ledna 2014, kdy jsme koupili ve Francii společnost Compagnie de Provence, která vyrábí slavné marseillské mýdlo. Naším receptem na krizi je tedy investovat.
Jaký letos čekáte obrat?
Loni jsme utržili 140 milionů eur, letos čekáme růst o pět procent. To je solidní výsledek, když si uvědomíme, že naše dva hlavní trhy - italský a španělský - trpí.
