Chaos vypukl v době, kdy obyvatelé Hongkongu v ranní špičce mířili do práce. Protestující obsadili středisko Admiralty Centre, kde se nacházejí úřady i obchody. Úřad vlády i parlament musely ráno přerušit provoz a uzavřena zůstala i řada obchodů, píše server CNN.
Nejnovější střet, během něhož policisté proti demonstrantům použili obušky a pepřové spreje, je důkazem eskalace hnutí občanské neposlušnosti v Hongkongu. Podtrhuje také nespokojenost protestujících s tím, že jim Peking odmítá ustoupit ve volebních reformách a nechce tomuto poloautonomnímu území pod čínskou správou poskytnout větší demokracii.
Střety s policií se odehrávaly také v noci z neděle na pondělí. Další z protestů zahájila výzva studentských vůdců, aby se dav vydal směrem k sídlu propekingského vůdce Hongkongu Leung Čchun-jinga. Davy aktivistů se k němu poté vydaly z různých míst, kde se shromáždily, avšak policie vybavená štíty jejich postup zastavila.
Zesílíme akce, zní z davu aktivistů
Řada protestujících měla v obavách z útoku pepřovým sprejem na obličeji ochranné masky a brýle. Policisté podle jedné ze skupin aktivistů nejméně pět z nich zadrželi. Protestující však dali opět najevo, že ve svých akcích nehodlají polevit, dokud se nedomohou větší míry demokracie. „Chceme zesílit naše akce, abychom přiměli vládu zaujmout nějaké stanovisko k našim požadavkům,“ řekl v pondělí agentuře AP jednadvacetiletý účastník protestu Ernie Kwok.
Mezi cíle prodemokratických aktivistů, kteří již od konce září ve městě vyvolávají nejnapjatější situaci od roku 1997, patří svobodná volba budoucího čínského správce v příštích volbách v roce 2017. Na to však Peking odmítá přistoupit a hodlá jako vždy nabídnout pouze předem prověřené kandidáty.
Protesty vedené studenty sice poněkud zeslábly poté, co policie nedávno vyklidila jejich barikády, napětí a násilí se však do ulic vrátilo v pátek, kdy lidé házeli po policistech vejce, lahve s vodou a kusy dřeva.
Čína odmítla přijetí britských zákonodárců
Do Hongkongu kvůli aktuálním protestům hodlali přicestovat také britští zákonodárci. Plánovali prověřit, zda jsou dodržovány podmínky dohody, kterou ohledně Hongkongu uzavřely před 30 lety Peking a Londýn. Dohoda z roku 1984 byla základem pro návrat Hongkongu pod čínskou správu a zdůrazňuje se v ní, že v Hongkongu budou zachovány větší svobody než v pevninské Číně.
Šéf zahraničního výboru dolní sněmovny britského parlamentu Richard Ottaway nicméně podle agentury Reuters v neděli tlumočil vyjádření čínského velvyslanectví v Londýně, které uvedlo, že pokud on a jeho kolegové přicestují do Hongkongu, nebude jim povolen vstup. „Čínská vláda jedná přehnaně konfrontačně, když nám odmítá umožnit vykonávat naši práci,“ konstatoval Ottaway. Současně vyzval ke svolání mimořádné debaty v parlamentu o této záležitosti.
Britské ministerstvo zahraničí v prohlášení označilo za „politováníhodné“, že Čína chce odmítnout vstup jeho delegaci. Tento krok neodpovídá pozitivním vztahům mezi Británií a Čínou z poslední doby a je v rozporu s duchem společné dohody týkající se Hongkongu, dodává se v prohlášení.
Mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing v pondělní reakci konstatovala, že odpovědnost za zahraniční politiku Hongkongu nese Peking, který má veškerá práva rozhodovat o tom, koho na toto autonomní území vpustí.
Před několika dny Peking rovněž odmítl povolit návštěvu Hongkongu britskému poslanci Richardu Grahamovi, který dříve působil jako diplomat v Číně. Peking sdělil, že považuje za nepřijatelnou jeho podporu demonstrantů v Hongkongu. Graham v říjnu v parlamentu zdůraznil, že Británie má povinnost hájit principy společné čínsko-britské deklarace z roku 1984.
Podívejte se na záběry ze sobotních protestů v Hongkongu:
29. listopadu 2014 |
