Milan Kovanda na archivním snímku z roku 2009, kdy působil jako velitel v Afghánistánu
Milan Kovanda (44) - v čele Vojenského zpravodajství stál od počátku listopadu 2012. Po vypuknutí skandálu loni v létě byl postaven mimo službu a letos v říjnu nahrazen Janem Berounem. Podle obžaloby věděl o sledování osob, které domluvila Jana Nečasová s Kovandovým předchůdcem ve vedení VZ Ondrejem Páleníkem; navíc prý sledování prováděné soukromou agenturou platil z rozpočtu VZ, čímž způsobil škodu 125 tisíc korun.
Absolvent vojenské vysoké školy ve Vyškově byl mimo jiné v letech 2006 až 2010 velitelem 601. skupiny speciálních sil. Od května 2010 do listopadu 2012 působil jako zástupce velitele společných sil. Kovanda má za sebou zahraniční misi KFOR na území Kosova. Třikrát se zúčastnil i alianční operace v Afghánistánu. Je nositelem řady vojenských vyznamenání.
Jana Nečasová, dříve Nagyová na snímku z března 2013
Jana Nečasová, dříve Nagyová (50) - od července 2010 do loňského léta vrchní ředitelka kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS), s nímž měla milenecký poměr a za kterého se v září 2013 provdala. Podle žalobců představuje pojítko mezi více případy. Kromě kauzy zneužití VZ je obviněná také kvůli údajnému uplácení poslanců funkcemi a vynášení informací z Bezpečnostní informační služby (BIS). Za roli v kauze zneužívání VZ byla v červnu nepravomocným trestním příkazem odsouzena k roční podmínce. Proti verdiktu se odvolala a totéž učinil i žalobce.
Původně prodavačka v kantýně a mzdová účetní podniku Chodos z Chodova působila od listopadu 1996 jako asistentka senátora Vladimíra Kulhánka. Rovněž byla oblastní manažerkou občanských demokratů v Karlových Varech. V září 2005 se stala šéfkou provozního oddělení hlavní kanceláře ODS v Praze. V roce 2006 si ji tehdejší místopředseda strany Nečas vzal s sebou na ministerstvo práce, aby mu vedla kancelář. Od ledna do července 2010 Nagyová pracovala jako poradkyně na ministerstvu obrany. Následně zamířila na Úřad vlády jako ředitelka Nečasova kabinetu.
Bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník na snímku z roku 2013
Ondrej Páleník (49) - od června 2007 do října 2012 stál v čele Vojenského zpravodajství, posléze byl předsedou Správy státních hmotných rezerv. Podle žaloby s ním Nagyová krátce před jeho odchodem z tajné služby neoficiálně vyjednala sledování tehdejší Nečasovy manželky Radky a dalších dvou osob.
Podle červnového nepravomocného rozhodnutí soudu se mělo jeho rolí v případu zabývat ministerstvo obrany v rámci kázeňského řízení. Verdikt ale následně zrušil nadřízený soud.
Původně kariérní voják narozený na Slovensku strávil většinu své aktivní služby u prostějovských výsadkářů. Zúčastnil se první války v Perském zálivu a v letech 2004 až 2006 velel českému kontingentu v Afghánistánu. Pět let vedl 601. skupinu speciálních sil z Prostějova.
V roce 2007 se stal šéfem Vojenského zpravodajství a v čele armádní rozvědky vydržel až do svého odvolání na podzim 2012. Následně zamířil do čela Správy státních hmotných rezerv (SSHR). Po vypuknutí kauzy se zneužíváním VZ mu bylo poskytnuto volno a letos v únoru byl z vedení SSHR odvolán.
Ilustrační snímek
Jan Pohůnek - bývalý zpravodajec a ředitel odboru kontroly a vnitřní bezpečnostiVZ. Loni mu skončila pracovní smlouva s VZ, které s ním kontrakt neprodloužilo.
Podle žaloby zařizoval sledování osob, které si u jeho nadřízených Páleníka a Kovandy objednala Nagyová. Navíc se prý, stejně jako Kovanda, podílel na placení sledování soukromé firmě z prostředků VZ. V červnu bylo jeho trestní stíhání nepravomocným rozhodnutím soudu zastaveno. Verdikt ale nadřízený soud zrušil.
