Jak se vám žilo na Islandu?
Začátky byly krušné, je tam o dost chladnější podnebí, navíc jsem si nedovedl představit žít za neustálého větru a tmy, které tam v zimě panují. V únoru jsem už vyhlížel jaro, ale to se zdaleka neblížilo. Jako rodina jsme si tam zvykli. Plus byl ohromně čistý vzduch, po stránce životního prostředí to bylo skvělé, velký rozdíl oproti Praze.
A minusy? Tedy kromě chladného počasí.
Dovedu si představit víc kultury a zábavy. Jezdili jsme na výlety do přírody, mimo fotbal jsem byl za turistu. Na Islandu jsou zajímavá místa.
Například?
Viděli jsme gejzíry, vodopády, lodí jsme se jeli podívat na velryby, dokonce jsem ochutnal jejich maso. Viděli jsme sopky, Modrou lagunu jsme měli kousek od domu (geotermální minerální lázně v lávových polích).
Jak vám chutnala velryba?
Znovu bych ji nemusel, bylo to takové tuhé hovězí. Za mě žádná velká pochoutka, spíš je to turistická věc. Jinak jsou tam ryby skvělé a levné.
Co dalšího jste na Islandu zažil?
Třeba zemětřesení, čtyři stupně Richterovy škály. Večer se najednou začal otřásat pokoj, druhý den jsem se na to ptal v kabině a kluci se tím vůbec nevzrušovali. Jsou na to zvyklí, i domy jsou na Islandu kvůli tomu zpevněné. Byl jsem tam v době, když byla činná jedna sopka. Hráli jsme pak zápas a v puse jsem cítil sopečný prach, takový jemný písek. Ani tímhle se Islanďané nevzrušovali. Prostě čekali, až to odnese vítr, a žili dál.
Vítr, to je na Islandu téma samo o sobě, že?
Třetina zápasů v lize se hrála za velkého větru, dost to ovlivňovalo kombinaci. Na hřišti mě to v takovém případě nebavilo, jinak si na to člověk zvykne. Já se na Islandu dost otužil. Existuje tam přísloví, že neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení. Já si s sebou vzal dvoje šortky, ale ani jsem je nevytáhl. V létě bylo maximálně šestnáct stupňů. Pamatuji si, že jsme jeli v dubnu na soustředění do Španělska, což bylo pro mě příjemné ohřátí, vykoupat se v moři, ale rychle se obléct. To Islanďanům tam bylo vedro, opalovačka, dusili se jako v létě. Jsou s chladem sžití, šestnáct stupňů je pro ně jako pro nás třicet.
Jsou Islanďané obecně díky počasí, které u nich v zemi panuje, odolnější?
Určitě ano. Když jsem si říkal, že rybáři v takové zimě ani nemůžou vyjet na moře, byli na něm celý den a pak šli kluci přímo na trénink. Počasí se tam rychle mění, tráva roste až tak od května, i proto je na Islandu hodně velkých fotbalových hal, takže hrají celoročně. Fotbal běžně mydlí za každého počasí.
Jak jste s rodinou prožíval dlouhé a krátké dny?
V zimě to bylo depresivní, pořád byla tma, v létě zase děti nechtěly spát. Museli jsme jim zabarikádovat pokoj černými závěsy, které tam byly běžně k dostání. Dlouhé světlo má i výhody: měli jsme trénink od sedmi večer a po něm se kluci domlouvali, že půjdou v jedenáct na golf. Myslel jsem, že ráno, ale šli ještě ten den. Neuměl jsem si to představit. Když jsme jednou jeli ze severu Islandu po zápase přes noc, neusnul jsem. Za celou cestu totiž nebyla tma.
Taky jsem se dočetl, že Islanďané moc neřeší odhrnování sněhu ze silnic. Je to pravda?
Hlavní tahy odklízejí, ale vedlejší ne. Divil jsem se, když jsem dostal zimní gumy s kovovými vruty na pneumatikách. Na suché silnici to cvakalo, ale jakmile začne sněžit, tak je i kvůli větru za chvíli silnice pod sněhem. I proto je neprohrnují, protože je to tam opravdu rychlé a mohla by to být zbytečná práce.
Dá se obecně popsat mentalita Islanďanů?
Jsou uzavřenější než Češi, ale zase si nestěžují, to se týká třeba právě počasí. Jsou spokojení.
Jaké postavení má na Islandu fotbal?
Grindavík, kde jsem hrál, je vesnice se třemi tisíci obyvateli. Byl tam hlavní stadion, hala na fotbal a dvě tréninková hřiště, takže třetina vesnice byla fotbalová hřiště. Fotbal je pro Islanďany sport číslo jedna, pak je ještě vysoko házená, v té jsou dobří. Ale úroveň islandské ligy přirovnávám k druhé lize v Česku. Je na poloprofesionální úrovni, v našem týmu jsme byli jenom čtyři profíci.
Jak na Islandu berou Česko? Co o něm vědí?
Přes fotbal tam má Česko zvuk, dobře znají nejlepší české hráče, obecně vědí o Praze, kam Islanďané rádi jezdí. Dobré pivo, hezké holky, taková klasika.
