Poslanci přidali do vládní normy i ustanovení, podle kterého budou muset zdravotní pojišťovny zveřejňovat individuální smlouvy se zdravotnickými zařízeními. Norma míří k posouzení do Senátu.
Zveřejňování smluv prosadil lidovec Ludvík Hovorka, jenž upozorňuje na to, že některá zdravotnická zařízení dostávají v současnosti výrazně vyšší úhrady za stejné výkony než většina ostatních. Systém by se měl jeho pozměňovacím návrhem zprůhlednit; nezveřejněná smlouva by navíc nebyla účinná.
Vládní předloha uvádí, že děti by měly jezdit do lázní vždy alespoň na čtyři týdny. Pobyt, i opakovaný, by se pacientům prodloužil jen na základě posouzení zdravotního stavu.
Lázeňství dostávalo v předchozích letech ze zdravotního pojištění ročně téměř tři miliardy korun, výdaje postupně klesly až ke dvěma miliardám s tím, jak pobytů ubývalo. Změna mu má vrátit půlmiliardu korun ročně, o kterou přišlo omezující vyhláškou z roku 2012. Ústavní soud předpis zrušil, nechal ho platný jen do konce letošního roku (co soudcům vadilo, čtěte zde).
Některé pobyty už nebudou časově omezené
Pobyt na 28 dní a více by měly pojišťovny podle dřívějších informací hradit dospělým s vybranými nemocemi oběhového, dýchacího a pohybového ústrojí, duševními poruchami a kožními či gynekologickými nemocemi. Některá onemocnění, kde si dosud musejí pacienti hradit pobyt a stravu, budou přeřazena do komplexní péče a pojišťovny uhradí vše.
Při těžkých a závažných nemocech by léčba na návrh lékaře lázní a po schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny trvala po dobu nutnou k vyléčení, nebylo by už časové omezení. Týká se to dospělých i dětí. Změnit se mají i některá kritéria pro poskytování péče, pacienti ohrožení nemocí z povolání se dostanou do lázní dříve, což by mělo přispět k tomu, že si déle udrží dobré zdraví.
Zpřesnit se mají některá ustanovení tak, aby nebylo pochyb o nárocích pacienta. Například frekvence pobytů pacientů s astmatem se upraví tak, aby doba léčení nezasahovala do pylové sezony, kdy pro řadu z nich je pobyt v lázních nevhodný.
Poslanci zamítli návrh zdravotnického výboru, podle kterého měly přibýt k hrazeným prostředkům dezinfekční spreje, které se používají při aplikaci inzulinu a při odběru krve. Souhlasil s tím i jeho původní autor Jaroslav Krákora (ČSSD). Zdůvodnil to názorem legislativců, že by se jednalo o přílepek. Změna by prý patřila do zákona o léčivech.
