Je to teprve rok od jejího otevření, co musela oblíbená restaurace v moskevském Gorkého parku radikálně změnit image. Z Oyster Bar se přejmenovala na No Oyster Bar, jak píše BBC. Přeloženo do češtiny, ústřicový bar se změnil na bar bez ústřic.
Korýši jsou jen jednou z mnoha věcí, které zmizely z Ruska po zavedení sankcí na dovoz potravin. „Museli jsme našim hostům vysvětlit, že místo ústřic teď budou jíst ruské maso a ryby,“ říká majitel restaurace Ilja Sochin. Hlemýždě a mořské plody tak nahradily hovězí burgery, polévka z červené řepy a palačinky bliny. „Změna jména na No Oyster Bar je tak trochu vtip. Ale sankce nás samozřejmě zasáhly, museli jsme úplně předělat celý koncept restaurace,“ přiznává Sochin.
Cílem Putinových sankcí bylo zasáhnout evropské producenty jídla, pro které je Rusko hlavním trhem. Zasažena ale byla i rostoucí ruská střední třída. Museli se vzdát například španělské šunky nebo italského parmezánu. K žádnému většímu odporu ale nedošlo. Rusové podle průzkumů naopak věří, že sankce mohou nastartovat ekonomiku.
Made in Russia
Regály v supermarketech se nevyprázdnily, změnil se ale jejich obsah. Třeba obchod v centru Moskvy nabízí v oddělení mléčných výrobků různé druhy sýrů jako eidam, goudu nebo ricottu. Při bližším zkoumání ale zákazník zjistí, že byly vyrobené v Rusku.
To, co Rusové vyrobit neumějí, zatím zvládli dovážet z regionů mimo nařízené embargo. To sice vytvořilo tlak na ceny, nikoli však na vládu. „Lidé jsou klidní, protože 70 let museli snášet horší věci než tohle,“ nechal se slyšet jeden z obchodníků s odkazem na nedostatky a fronty za sovětské éry.
Toleranci Rusů umocňuje také kampaň, která se na ně každý den řine z televizí: sankce jsou obrovská příležitost pro lokální výrobce zaplnit místo po zahraničních importech, hlásají politici. Ruští producenti ovšem namítají, že motto „ruské jídlo pro Rusko“ se snadno říká, ale hůř naplňuje.
„V roce 1991 jsme chovali čtyři miliony krav, dnes jich je jen 1,5 milionu,“ stěžuje si ruský chovatel dobytka Matharu Singh. „Produkce masa se nedá zvýšit přes noc. Jsou to zvířata, ne stroje, chvíli to potrvá,“ podotýká.
Podnikatelé také namítají, že nechtějí své plány stavět na sankcích. „Nikdo neví, jak dlouho budou trvat,“ vysvětluje šéf Národní asociace mlékařů Andrej Danilenko. Ptají se proto, co pro ně udělá vláda. Stěžují si přitom na vysoké úroky v bankách a nízkou státní podporu.
Čtete rádi iDNES.cz? Podpořte nás svým hlasem v anketě Křišťálová lupa.
