Švédská královská akademie věd označila francouzského profesora za jednoho z největších ekonomů naší doby, který teoreticky přispěl v mnoha oblastech, nejvíce však vyzdvihla to, že objasnil, jak pochopit a regulovat trh, na kterém dominuje několik silných firem. Jedenašedesátiletý ekonom se zabývá metodami státní regulace různých odvětví od telekomunikací po bankovnictví.
Jean Tirole (61)Narodil se v r. 1953 ve francouzském Troyes. Vystudoval ve Francii několik univerzit včetně elitní École Polytechnique v Paříži. V USA získal titul Ph.D., později zde také přednášel. Má čestné tituly a funkce z řady světových univerzit. Nyní autor deseti knih působí na Toulouské ekonomické škole (TSE). Je odborníkem na teorii her, ekonomii průmyslu a bankovnictví. Zabývá se hlavně problematikou monopolů a regulací trhu. Již v minulosti se v odborných kruzích objevovaly názory, že by měl Nobelovu cenu za ekonomii získat. |
Ještě v osmdesátých letech minulého století, kdy se začal Tirole zabývat mechanismy regulace, se jen málokdo věnoval studiu oligopolního uspořádání trhu, kde má jen několik málo firem zásadní vliv na ceny, množství i kvalitu. Tradiční ekonomické teorie byly založeny spíše na monopolu nebo naopak dokonalé soutěži.
„Mnoho průmyslových odvětví je ovládáno malým množstvím velkých firem nebo monopolem. Pokud se ponechají bez regulace, tyto trhy často produkují sociálně nežádoucí výsledky: vyšší ceny než u těch, kdo jsou motivováni náklady, neproduktivní firmy přežívají tím, že blokují vstup na trh novým a produktivním firmám,“ vyzdvihla porota přínos práce francouzského nobelisty.
Na dominanci podniků však Tirole nepohlíží pouze jako na negativní jev. „Mimo jiné ukázal, že takový trh nemusí být zdaleka tak neefektivní a nepružný, jak se obecně soudí. Připomínám v této souvislosti jeho práce o soutěži hráčů na telekomunikačním trhu,“ uvedl pro iDNES.cz viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Sám jej označil za velkého ekonoma s významnými zásluhami o obor, o jehož ocenění na rozdíl od jiných případů z minulosti není pochyb.
Tuzemského bankéře nicméně nejvíce inspirovaly jeho příspěvky v oblasti finančního trhu a fungování bankovnictví v podmínkách nekrytého peněžního standardu.
„Zejména jeho práce s B. Holmströmem byly alespoň pro mě přelomové. V textu Financial Intermediation, Loanable Funds and the Real Sector brilantně analyzuje, proč jsou vždy kapitálově slabší firmy postiženy zřetelně silněji otřesy v bankovním sektoru a skvěle analyzuje, jak v existujícím peněžním a bankovním systému může dojít k tzv. ‚zadření‘ či zastavení úvěrové emise a též to, jaké to má pak dopady na ekonomiku. Nebudu přehánět, když řeknu, že tyto jeho poznatky mi pomáhaly pochopit podstatu a důsledky krize bankovního sektoru v naší zemi na konci 90. let minulého století,“ říká Hampl.
Za své bádání Jean Tirole získal finanční odměnu osm milionů švédských korun, tedy zhruba 24 milionů korun. Tirole (61) je oproti předchozím laureátům ceny za ekonomii poměrně mladý, průměrně cenu ekonomové získávají o šest let později. Dnešním dnem zároveň skončilo letošní udílení Nobelových cen.
Letos přijde nová recese, varoval loňský nobelista
Loni ocenila porota trojici amerických ekonomů Eugena Famu, Roberta Shillera a Larse Petera Hansena. Cenu získali za empirickou analýzu cen aktiv, konkrétně například za modely předpovídání vývoje cen akcií, úvěrů a nemovitostí. Komerčně nejúspěšnější a nejcitovanější z trojice Schiller už poměrně dlouho před pádem hypotečního obra Lehman Brothers upozorňoval na možnou krizi na trhu s nemovitostmi.
Eugen Fama koncem roku 2013 v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že světu letos hrozí další recese kvůli vysokým dluhům některých zemím, například USA a některých státům v Evropě. „Můžeme dospět do bodu, kdy finanční trhy řeknou jejich dluhům ne, a ony se nebudou schopny samy financovat,“ prohlásil Fama. „Pokud přijde další recese, bude celosvětová,“ dodal (více čtěte zde).
