Karadžičovou závěrečnou řečí definitivně skončilo řízení před porotou Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávili (ICTY). Soudci nyní budou měsíce, možná až rok připravovat rozsudek.
Čeká je pečlivé posuzování více než 11 500 předložených dokladů a pročtení desítek tisíc stránek písemných výpovědí. Během procesu, který začal před pěti lety 26. října, vypovídalo celkem téměř 600 svědků obžaloby a obhajoby.
Někdejší prezident Republiky srbské (RS) je obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Obžaloba má 11 bodů a týká se především odpovědnosti za masakr ve Srebrenici, při němž srbské síly v závěru války v roce 1995 povraždily osm tisíc muslimských mužů a chlapců. Obviněn je také z iniciování etnických čistek nebo v souvislosti s brutálním obléháním Sarajeva, které trvalo 44 měsíců a vyžádalo si na 10 tisíc mrtvých.
Válka v BosněJeden z nejhorších konfliktů od konce druhé světové války vypukl po rozpadu Jugoslávie v březnu 1992. Radovan Karadžič se jmenoval prezidentem nezávislé Republiky srbské, části dnešní Bosny a Hercegoviny. S podporou srbského prezidenta Slobodana Miloševiče organizoval pogromy na muslimy a Chorvaty, kteří obývali stejné území s bosenskými Srby. Armáda, kterou vedl generál Ratko Mladič, 44 měsíců obléhala Sarajevo. Během bombardování a práce odstřelovačů zemřely tisíce civilistů, především z řad muslimů. Etnické čistky trvaly až do konce roku 1995, než byly přijaty Daytonské mírové dohody. |
„Válka se neodehrála, jak jsem chtěl,“ prohlásil dnes Karadžič podle AP. „Byla hrozná a doufejme v Boha, že byla poslední, ale to není v mojí moci,“ dodal.
Nejsou důkazy, že Karadžič vraždy nařídil, míní obhájci
Karadžič před soudem zopakoval, že za zločiny nenese trestní odpovědnost. „Nic z toho, co se stalo, nebylo výsledkem chování státu,“ dušoval se bosenskosrbský exprezident.
Ve středu pouze přiznal, že jako politický vůdce v době války „nese morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské“.
Žalobce ICTY Alan Tieger v pondělí při své závěrečné řeči prohlásil, že Karadžič „je odpovědný za každou tragédii“, k níž během války v Bosně v letech 1992-1995 došlo. Označil jej za „hnací sílu“ etnických čistek a dalších zločinů a navrhl pro něj trest doživotního odnětí svobody.
Obhajoba ovšem tvrdí, že žádný Karadžičův zločin obžaloba neprokázala. „Ani jeden svědek neřekl, že Radovan Karadžić plánoval, nařídil nebo věděl o popravách zajatců ve Srebrenici,“ uvedl minulý týden před soudci člen právního týmu 69letého Karadžiče Peter Robinson.
Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině si vyžádal životy více než 100 tisíc lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli němu muselo opustit své domovy.
