Dvě desítky let čekala zapomenuta v kanceláři. Socha malého chlapce, kterého spolu s dalšími jednaosmdesáti dětmi jedno válečné červnové dopoledne roku 1942 unesli nacisté od jejich rodin a nakonec zavraždili ve vyhlazovacím táboře v Chelmu.
Po letech, kdy na ni sedal prach, se socha „vrací domů“, do Lidic. Do obce, kterou za druhé světové války německé likvidační komando vypálilo.
Jde o přesnou kopii jedné ze soch slavného sousoší umučených lidických dětí od akademické sochařky Marie Uchytilové, které dojímá návštěvníky pietního území v Lidicích pár kilometrů za Prahou.
„Zhruba před měsícem nás kontaktoval ředitel pražské základní školy v ulici Bítovská Michal Novák a vyprávěl nám překvapující příběh. Marie Uchytilová sochu darovala pražské škole v roce 1987, když tu otevírali takzvanou Síň tradic, protože se zřejmě znala s tehdejší ředitelkou,“ popisuje Lubomíra Hédlová, kurátorka sbírky Lidické galerie.
„Po revoluci síň škola při rekonstrukci zrušila a od té doby byl lidický chlapec schovaný někde v ředitelně či sborovně a nevěděli, co s ním.“
Teď začnou pracovat restaurátoři
Hliněného chlapce budou moci lidé vidět v expozici Lidické galerie až v první čtvrtině příštího roku. Sochu musí ještě přijmout poradní sbor galerie do lidické sbírky. Ta dnes již čítá na pět stovek uměleckých předmětů.
Lidickým obětem je věnovali umělci z celého světa, kteří soucítili s osudem zničené středočeské obce. Do sbírky, unikátní především svým poselstvím, každoročně přibývá patnáct děl.
Sochu „ztraceného syna“ teď musí restaurátoři vyčistit od prachu a opravit. Za léta strávená ve školním koutě má odlomenou část podstavce.
„Ráda bych poté pro chlapce vyhradila v galerii jednu samostatnou místnost stálé expozice a přidala doprovodnou malou výstavu o tomto příběhu i okolnostech vzniku samotného sousoší,“ plánuje Hédlová.
Uchytilová udělala i jiné kopie dětských soch. Například darovala sádrový odlitek tří dětí obci Lidice a některé věci jsou i v Mariánské Týnici na Plzeňsku.
