Provoz Otevřené mešity, jak se prostor nazývá, zahájil její zakladatel Taj Hargey v Kapském městě teprve minulý pátek. Místní muslimská komunita byla ostře proti. V mešitě mohly vést modlitby i ženy.
„V této zemi máme svobodu náboženství a vyjadřování. Nikdo nemá právo říkat někomu, v co má věřit. Toto je genderově rovná mešita, autonomní a nezávislá a tak zůstane,“ řekl Hargey BBC. Postěžoval si, že úřady zneužily „směšné“ místní vyhlášky.
Radní Ganief Hendricks odmítl, že uzavření bylo součástí „honu na čarodějnice". „Je to velmi emotivní problém, někteří radní, kteří jsou muslimové, chtěli problém řešit více s vervou než ti, kteří nejsou. Nicméně zásadní je, že se musíme řídit zákony,“ řekl.
Podle něj ani zakladatel mešity nepožádal, aby došlo ke změně využití budovy ze skladu na mešitu. „Jsou zde hygienické a bezpečnostní náležitosti, které měl řešit, než mešitu založil,“ upozornil radní.
Podle místní vyhlášky musí mít mešita či kostel na deset věřících jedno parkovací místo. Otevřená mešita však dle radního neměla ani jedno. Vyřízení náležitých povolení může trvat až šest měsíců.
Hadždž
|
Hargey tvrdí, že se ho úřady snaží zastrašit, protože se obávají, že přijdou o svůj monopol na teologii.
„Toto není mešita pro gaye. Ale nikoho nevyhodím kvůli jeho rase nebo sexuální orientaci. Tato mešita vychází z původní mešity v Medině s jedněmi dveřmi, kudy muži a ženy přicházejí, aby se spolu mohli modlit. Chci, aby se má matka, žena a dcera modlily vedle mě. Ne jako druhořadé občanky. Modlí se společně na hadždži, proč se nemohou modlit společně v mešitách po světě?“ dodává.
