„Negativy snímků jsme získali od syna Bohumila Vrbíčka, který byl dentistou zvláštní skupiny D v Anglii. To byla organizace, která připravovala výsadkáře pro operační nasazení. On je na 99 procent autorem snímků,“ říká jeden ze spoluautorů expozice Zdeněk Špitálník.
„Podle všeho disponoval i prostorem, kde fotografie mohl vyvolávat. Po celou dobu byl tento naprostý unikát uložený u rodiny, která žije v severních Čechách. A loni se syn pana Vrbíčka rozhodl tuto cennost věnovat do sbírek Vojenského historického ústavu,“ dodal Špitálník.
Kvůli komunistům snímky tajili
Bohumil Vrbíček se po válce vrátil z Anglie domů. Po roce 1948 nemohl vykonávat svou profesi, pracoval v podřadných zaměstnáních. A celkově měl kvůli své činnosti za války potíže s režimem.
Podle Špitálníka se tak raději nikde nechlubil, jaký má doma poklad. A zřejmě nejlepší fotografie parašutistů, které jsou vůbec k dispozici, se tak dostaly na světlo světa až po více než 70 letech od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Díky tomu, že historici mají k dispozici zachovalé negativy, mohli do velkých rozměrů nazvětšovat portréty. Mezi nimi Kubiše i Gabčíka. Snímky jsou krásně ostré. Při vyvolávání před samotným vystavením na Hradě se jen mírně korigovaly drobné nečistoty.
Dosud známé fotky z legitimací jsou malé, oříznuté, zkrátka klasicky dokladové, na nichž mají portrétovaní muži vážné výrazy a jen ilustrují starou pravdu, že na legitimacích mívá člověk svou nejhorší fotku.
Nejznámější portrét Jana Kubiše, ten s brigadýrkou před cihlovou zdí, historik paradoxně považuje za jeden z nejméně povedených v kontextu nově nalezených fotek. I Kubišovi spolubojovníci vypadají trochu jinak, než jak jsme je dosud vídali.
Protektorátní versus anglická móda. A focení na střeše
„Fotilo se na šířku, zatímco na doklad se pak udělal výškový výřez. Na původních šířkových snímcích jsou vidět zajímavé detaily, které se z malých dokladových snímků nedají vyčíst,“ podotkl Špitálník.
V Anglii podle jeho slov byl tehdy velký nedostatek vhodných civilních oděvů podle protektorátní módy, která se v Československu odlišovala od toho, jaké byly trendy v Anglii.
Kam na výstavu Tváře odvážnýchExpozice Tváře odvážných je pro veřejnost otevřená od čtvrtka. Zájemci ji najdou na Pražském hradě - v Tereziánském křídle Starého královského paláce. Jsou to jedny z nejreprezentativnějších prostor v České republice. Lidé tam můžou vidět unikátní fotografie československých parašutistů z tzv. první operační vlny výsadků, které byly vysazeny na našem území od konce roku 1941 do jara 1942. Výstava potrvá do konce října letošního roku. |
Několik parašutistů má na sobě stejný oblek a kravatu, což pro ten účel zdánlivě stačilo. Ovšem pokud by se gestapu dostalo do ruky více legitimací, mohly být vodítkem, které by je dovedlo na stopu.
Historici si donedávna mysleli, že se focení uskutečnilo v Londýně v přízemí budovy Porchester Gate před proslulou cihlovou zdí. Teď už vědí, že to bylo na střeše, kde bylo větší světlo, a snímky vznikly ostřejší.
Za fotografovanými stáli dva vojáci, kteří drželi nataženou deku či koberec, případně prostěradlo. Dnes se dá dohledat jejich jméno. Vznikly vlastně unikátní momentky.
„Krásně to ukazuje i pohodovou atmosféru, která panovala při focení. Na řadě nepovedených fotek se parašutisté usmívají, mají zavřené oči. Pro historika je to učiněný poklad, dostat se k takovému materiálu. Nejvíc fotek patří Janu Kubišovi, je na více než patnácti ze sedmdesátky negativů,“ podotýká Zdeněk Špitálník.
V Dolních Vilémovicích, rodišti Jana Kubiše, jehož rukou Heydrich zemřel, už několik fotografií z této kolekce mají. Ale ne všechny. „Kubišovi příbuzní na vernisáži na Hradě byli,“ zmínila starostka obce na Třebíčsku Jitka Boučková.
Dodnes se dochovalo velké množství osobních věcí výsadkářů, kteří se podíleli na atentátu na Heydricha. Přímo to souvisí s kriminalistickým muzeem, které chtělo gestapo vybudovat. Pro gestapo bylo rychlé dopadení atentátníků jednou z nejzásadnějších a nejrozsáhlejších akcí, a proto se měla stát středobodem chystaných expozic. K vytvoření muzea však už nedošlo.
Nyní je na Hradě vystavené například i torzo padáku a kombinézy výsadku Anthropoid, toho, ve kterém byli Kubiš s Gabčíkem. Restaurování probíhalo od předloňska ve studiu, které pečuje třeba i o pohřební roucha českých králů.
„Význam předmětů po Anthropoidu je opravdu srovnatelný s památkami na počátky naší státnosti,“ přiblížil spoluautor výstavy.
„Věci po Anthropoidu se dochovaly také proto, že si byli členové domácího odboje vědomi významu atentátu na Heydricha. A přestože by pro ně bylo snazší předměty zničit, udělali opak. Uchovali je pro budoucnost. Padáku, postroji a části kombinézy byl uspořádán fingovaný dětský pohřeb. Malá rakev byla uložena do hrobu na ďáblickém hřbitově. Tři roky do konce války tam ležela a posléze byla vytažena a její obsah byl předán do našich sbírek,“ řekl.
Zda to byly věci konkrétně Kubiše, nebo spíš Gabčíka, nelze už zpětně přesně říct. Oba měli podobnou postavu, nic z toho nebylo pochopitelně podepsané.
Prezident Miloš Zeman na zahájení výstavy Tváře odvážných:
16. září 2014 |
