Podle ústavních soudců je to nepřiměřeně stanovená hranice, která neumožňuje zohlednit individuální okolnosti některých případů.
Do konce letošního roku neexistuje žádná dolní hranice. „Po těchto několik měsíců obecné soudy mohou na základě svého uvážení pokutu ukládat od nuly do deseti milionů korun,“ řekla soudkyně zpravodajka Ivana Janů.
Městský soud se konkrétně zabývá pokutou 300 000 korun, kterou inspektorát práce loni v únoru uložil stavební firmě. Inspektoři zjistili, že firma v roce 2012 zaměstnala jako pomocné stavební dělníky dva Ukrajince, kteří sice měli písemnou smlouvu, ale jejich povolení k zaměstnání platilo pro jiné místo výkonu práce.
Firma podala žalobu. Městský soud pak řízení přerušil a podal ústavní stížnost, protože dospěl k závěru, že zákon je protiústavní. Výše sankce podle městského soudu neodráží skutečný stupeň společenské nebezpečnosti deliktu. Pro firmu s 12 zaměstnanci pak může být pokuta likvidační. Ani správní soud dosud nemohl sankci snížit pod zákonem stanovené minimum.
Likvidační byla i pokuta pro majitelku malého obchodu, které její nezaměstnaný syn rodinný podnik chvíli hlídal (kolik dostala, si připomeňte zde).
Sankci v rozmezí 250 000 až deset milionů korun dosud mohly inspektoráty uložit firmám, které umožnily výkon nelegální práce. Konkrétně se řeší zaměstnávání cizinců bez povolení k pobytu či zaměstnání, ale také výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah.
Nelegální práci je podle Janů pochopitelně nutné potírat, u některých drobnějších přestupků by však postačila mírnější sankce. „V tomto případě je společenská nebezpečnost velmi malá a 250 000 korun by pro firmu bylo likvidačních,“ uvedla Janů. Městský soud nyní rozhodne znovu a nebude vázán dosavadní dolní hranicí pro uložení pokuty.
Bez souvislosti s úterním nálezem vstoupí na začátku příštího roku v platnost novela, která spodní hranici stanoví na 50 000 korun. Touto budoucí úpravou se Ústavní soud nyní nezabýval.
