Podle dohody mezi Národní galerií a církvemi zůstanou v jejích stálých expozicích jako dlouhodobá zápůjčka na patnáct let.
Oficiálně to v pátek dopoledne stvrdili ve Šternberském paláci, tedy v jednom z míst, kde jsou vystavena i vracená Rubensova díla Sv. Augustin a Umučení sv. Tomáše. U popisku k obrazům je jen jedna strohá věta: „Zapůjčila Česká provincie řádu sv. Augustina“.
Dohody o předání děl podepsali generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt, za Cisterciáckého opatství Vyšší Brod převor Jan Berka, za Českou provincii Řádu sv. Augustina Juan Ignacio Provecho Lopez. Zástupce řádu křižovníků se kvůli indispozici omluvil, dohodu podepíše později.
Nikdo obrazy neodveze do Vatikánu
„Právě jsme svědky naplňování zákona,“ řekl přítomný ministr kultury Daniel Herman. „Čtvrtstoletí bylo třeba, aby světlo světa patřil zákon, který napravuje nespravedlnost,“ řekl Herman. „Nikdo obrazy neodveze do Vatikánu,“ zdůraznil.
„Pravda konečně zvítězila. Ale nejenom pravda, i spravedlnost a zákon,“ prohlásil Provecho. „Jde o obrazy, které jsou symboly našeho řádu v Čechách,“ řekl o obrazech Sv. Augustin a Umučení sv. Tomáše. Obdobně se vyjádřil Berka.
Fajt si netroufl odhadnout hodnotu vracených děl
„Veřejnost šanci vidět ta umělecká díla neztrácí,“ zdůraznil šéf NG Fajt. Vrácením těchto uměleckých děl se podle něj galerie vyrovnala s těmi asi nejdůležitějšími žádostmi, které na ni směřovaly. Vůbec si netroufl odhadnout hodnotu vracených uměleckých děl.
O tom, že vzácná díla, jejichž původní vlastník je nesporný, se vrátí, rozhodl stát podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Již loni v prosinci to oznámil tehdejší ministr kultury Jiří Balvín, ale Národní galerie čekala na další posudky. Nový šéf galerie Jiří Fajt, který nastoupil v létě, si ještě nechal vypracovat oponentní posudek a i ten správnost vydání děl podle něj potvrdil.
Církevní restituce |
Puchnerova archa neboli Křižovnický oltář, jedno z nejvýznamnějších děl pozdně gotického deskového malířství v Čechách, je k vidění v Anežském klášteře. Vznikla koncem 15. století a je pojmenována podle objednavatele Mikuláše Puchnera, velmistra Řádu křižovníků s červenou hvězdou.
Devět deskových maleb od Mistra vyšebrodského oltáře, které dohromady tvoří Vyšebrodský cyklus, má podle odborníků nevyčíslitelnou hodnotu. Pochází z Vyššího Brodu, kde byly určeny pro cisterciácký klášter.
Obrazy Sv. Augustin a Umučení sv. Tomáše vytvořil vlámský malíř Peter Paul Rubens na zakázku řádu sv. Augustina v roce 1637 pro kostel sv. Tomáše na pražské Malé Straně. V roce 1896 je řád zapůjčil předchůdkyni nynější Národní galerie. Až v roce 1950, poté co komunistický režim zasáhl proti církevním řádům, přešla správa majetku augustiniánů na Náboženskou matici a ta je postoupila galerii. Originály obrazů jsou nyní k vidění ve Šternberském paláci.
Roudnická madona
Národní galerie dostala v rámci majetkového vyrovnání státu s církvemi přes 30 žádostí o vydání uměleckých děl, kromě trojice zmíněných patří k těm významnějším ještě Madona Roudnická a Madona z Veveří. U těch dosud není zřejmé, zda budou vydány. Žádosti zahrnovaly přes pět stovek soch, obrazů, grafických listů a kreseb, galerie však zjistila, že podstatnou část artefaktů již církvím stát vydal.
V rámci restitucí má být vydán majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun a v průběhu třiceti let mají církve podle zákona schváleného parlamentem a dohod podepsaných s expremiérem Petrem Nečasem dostat 59 miliard korun navýšených o inflaci. Současně se v průběhu 17 let bude snižovat státní příspěvek církvím na platy duchovních. Kromě toho, že bude církvím vrácen v minulosti ukradený majetek, tak dojde i k odluce financování církví od státu.
