Osmadvacetiletý Ivan Červeňák vede v Luži folklorní soubor od roku 2007. S dětmi nacvičuje tradiční romské tance a písně, ve volném čase jim pomáhá se školou. Plní také roli neoficiálního mluvčího romské komunity.
Ve městě si vybudoval renomé, přestože začátky nebyly jednoduché. Spolupráce s radnicí nebyla vždy ideální.
Po bývalém starostovi chtěl Červeňák prostory, kde by mohl s dětmi tance nacvičovat. Ty ale nedostal. A tak se scházeli především venku, a když jim to počasí nedovolilo, šli k někomu domů.
To později, když se soubor rozrostl na přibližně 30 dětí, už ale nebylo možné.
"Rodiče občas finančně přispívají, ale i tak jsem nakonec většinu nákladů platil ze své kapsy. To z platu zaměstnance technických služeb není žádná legrace. Jen materiál na třicet krojů vyjde na desítky tisíc," řekl Červeňák.
Až o několik let později se mu podařilo získat malou finanční pomoc od nového starosty. Aby zmenšil náklady, začal kroje sám šít. Vyrábí je po večerech u sebe doma.
Pomohl až nový starosta
Když se před čtyřmi lety stal novým starostou Radek Zeman, Ivan Červeňák už klepal na dveře. "Vysvětlil jsem mu, že soubor není pouze o tanci. Romové mají tanec v krvi. Věděl jsem, že to bude děti bavit a že je přitom budu moci vést správným směrem," řekl Červeňák.
Starostovi se nápad líbil a povolil souboru využívat klubovnu. V ní se nyní mladí Romové střídají s divadelním ochotnickým spolkem.
Ivan je nejmladší ze čtyř sourozenců a jako jediný je vyučený. "Snažil jsem se nebýt jako ostatní, špatných příkladů bylo všude dost. Chtěl jsem se v životě posunout. Pro mě je normální pracovat, platit účty a snažit se být užitečný. Dnes chci být v Luži vzorem pro další generaci. Romské děti jsou živější, ale dokud jsou malé, dá se s nimi dobře pracovat," řekl Červeňák.
O folklorní soubor je zájem a často vystupuje na různých festivalech a charitativních akcích.
Tanečníci ale čelili nepříjemným událostem. Například jednoho rána našli poničené kroje, které si zde v klubovně nechali přes noc sušit.
"Bohužel jsou zde i lidé s předsudky, kteří nám nechtějí dát šanci. Nezajímá je, když se něco podaří. Romy už dávno zaškatulkovali mezi problémové a je jim jedno, jestli jsou to prvňáčci, nebo pracující," řekl Červeňák.
Rodiče poslali děti do jiné školy
Na začátku minulého školního roku se stala nepříjemná událost, která zhoršila vztahy mezi Romy a ostatními obyvateli. V Luži tehdy nastoupilo do první třídy větší množství romských dětí. Některým rodičům se to však nelíbilo a po pár dnech svoje děti poslali do vedlejšího města.
"Jakou zkušenost si z takového incidentu děti odnesly? Jedny ztratily motivaci učit se a druhé zase od rodičů odkoukaly rasismus. Je to celé postavené na hlavu, když děti do školy nechodí, je to špatně. Když tam chodí, je to zase špatně," řekl Červeňák.
Z dětí, které soubor navštěvovaly před sedmi lety, jsou dnes dospělí lidé. "Těší mě, že se vyučili a mají stálou práci. Mohu si říkat, že je to zčásti i moje zásluha," říká Červeňák. U dětí, které pocházejí ze špatně fungujících rodin, často supluje práci rodičů. Procvičuje s nimi český jazyk a pomáhá jim se školou.
"Chci, aby na veřejnosti hovořily česky a bez přízvuku. Za svůj původ se nemají stydět, ale nemusí na sebe ani zbytečně upozorňovat. Ať mluví romsky, ale ať umějí zároveň dobře česky. Když jdou do obchodu, měly by mluvit tak, aby jim každý rozuměl," říká Červeňák.
