„V první řadě je nutné si uvědomit, že o umístění podnapilého na záchytnou stanici, podání vhodných léčiv pro zklidnění nebo použití omezovacích prostředků (poutání na lůžko) a propuštění pacienta, rozhoduje podle zákona pouze lékař,“ sdělila novinářům Šabatová.
Při kontrolách se pracovníci její kanceláře ale setkali s tím, že rozhodnutí bylo na zdravotnickém personálu. V jednom případě nebyl lékař ani v dosažení na telefonu, aby rozhodl o tom, jak bude naloženo s pacientem.
Za problém považuje ochránkyně veřejných práv i to, že ve většině záchytek pracují převážně ženy. Vzhledem k tomu, že mohou být napadeny podnapilými, by vždy podle ní měl mít službu na záchytce dvoučlenný tým, ve kterém je aspoň jeden muž.
Šabatová zdůraznila, že používání jakýchkoli omezovacích prostředků či léčiv by mělo být přiměřené. Navrhuje, aby vznikla centrální evidence, do které budou povinně zapisovány všechny případy použití donucovacích prostředků, tedy většinou kurtů na připoutávání. „Nejlepší prevencí před přehnaným používáním donucovacích prostředků je mít nad nimi dobrý přehled,“ míní ombudsmanka.
Nelíbí se jí ani to, že některé záchytky žádají za noc péče po klientech až 4 300 korun, zatímco jiné jen 600 korun. Částka by měla být podle veřejné ochránkyně práv stanovena jednotně a centrálně. Šabatová připomněla, že pobyt hradí jen necelá třetina pacientů.
Záchytky potřebují větší investice, doporučuje Šabatová
Většina krajů přispívá ročně na provoz záchytných stanic částkami od tří do sedmi milionů korun. Podle Šabatové jsou ale nutné vyšší investice, a to na rozšíření zdravotnického personálu a jeho lepší proškolení. Současný systém fungování záchytek v zemi považuje za dlouhodobě neudržitelný.
Šabatová ale zdůraznila, že kontroly sice zjistily závažná pochybení, která je nutné odstranit, zároveň ale ocenila obětavou práci pracovníků těchto zařízení.
Ministerstvo zdravotnictví v souvislosti s výsledky kontrol žádá o změnu legislativy, která podstatně zpřísní podmínky pro nakládání s klienty. Svoji zprávu z kontrol rozeslala Šabatová také krajským úřadům, které jsou zřizovateli záchytek, a to s žádostí o sjednání nápravy.
V uplynulých měsících se pracovníci kanceláře ombudsmanky zaměřili na provoz šesti záchytek, a to v Karviné, Kroměříži, Liberci, Ostravě, Plzni a v Praze. Celkem je v Česku 18 protialkoholních stanic.
Za posledních dvacet pět let skončilo zhruba 475 tisíc lidí kvůli nadměrné opilosti či požití drog na záchytné stanici. Loni záchytky přijaly celkem 23 018 pacientů, což je nejméně od roku 2007. Od té doby poklesl i počet přijatých dětí a mladistvých (více čtěte zde).
