Okresní soud v Chrudimi ve středu zamítl obžalobu Jana Šafránka z Hlinska, kterého policie vinila z napadení vzdáleného příbuzného.
Vyšetřovatelé tak znovu před soud poslali člověka, který si v minulosti nespravedlivě odseděl jeden rok za znásilnění dvou žen na základě rozsudku z roku 1992.
Skutečný pachatel byl tehdy vypátrán až v roce 2006, Šafránkovi trvalo další čtyři roky, než ho soud zbavil obžaloby. Stal se tak obětí jednoho z největších justičních omylů u nás (o případu čtěte zde).
Pak se nakonec dočkal vyplacení rekordního odškodného ve výši 4,88 milionů korun. A právě to údajně bylo motivem k dalšímu stíhání.
"Někteří lidé mi asi peníze závidí. A jeden z mých vzdálených příbuzných přišel na policii s udáním, že mi měl půjčit koňské postroje a když je po mně chtěl zpátky, že jsem ho zranil," uvedl Šafránek ke svému druhému příběhu se soudní dohrou.
Podle jeho advokáta Petra Kočího vůbec neměli policejní vyšetřovatelé dávat věc k soudu. "Nejpozději po výslechu onoho příbuzného a porovnání jeho výpovědi s ostatními důkazy mělo být každému policistovi zřejmé, jak se věc má," míní obhájce.
Jeho názor nakonec podpořil i fakt, že se na zproštění obžaloby shodli jak soudce, tak státní zástupce, byť každý z jiného důvodu.
Zatímco státní zástupce dospěl názoru, že se násilný čin mohl stát, ale není jasné, zda jej spáchal Šafránek, soudce měl pochybnosti i o tom, zda příbuzného vůbec někdo napadl.
"Pro obžalovaného bylo samozřejmě lepší zdůvodnění soudce, než moje," uvedl státní zástupce Vladimír Kytner.
Ten však nesouhlasí s tím, že by chybu udělala policie. "Byly tu prostě důkazy a různě se lišící výpovědi svědků, věc rozhodně nebyla jednoznačná," uvedl Kytner.
To ale nic nemění na tom, že Šafránek, který si prožil osmnáct let justičního pekla a v domovské obci mu i po dopadení skutečného pachatele zůstala nálepka násilníka, vcházel do soudní síně s pocitem, že se vše může opakovat.