Z Ruska už měsíce proudí na Ukrajinu tanky a ozbrojenci. Teprve nyní ale ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil, že se jedná o ruskou vojenskou invazi. V čem se vpád jednotek z Ruska, obsazení Novoazovsku a postup na přístav Mariupol liší od předchozích ruských akcí?
Zásadní rozdíl je v tom, že k invazi došlo v prostoru, který nebyl kontrolován proruskými ozbrojenci, jako je tomu u Luhansku nebo Doněcku. Je to úplně jiná část našeho území. Proto je zcela jasné, že invaze přišla z ruské strany hranice. Nebyli tam separatisté, proto je obsazení Novoazovsku okupací cizími vojsky, jež přešla přes hranici, kterou měla pod kontrolou Ukrajina. Nebyla to část hranice, již mají pod kontrolou separatisté. Tam to bylo možné vydávat za nějaké dobrovolníky, neoficiální jednotky. Proto máme co dělat s otevřenou invazí přes mezistátní hranici.
Není tedy sporu, že se jedná o invazi ruské armády?
Ano, jednoznačně. Za nic jiného se to ani označit nedá.
Volodymyr Gorbach
Prostě žádní separatisté, kterým by mohla přijít pomoc z Ruska, u Novoazovsku nebyli?
Přesně tak.
O jak velké invazi lze hovořit?
Je to několik batalionů, tedy několik tisíc vojáků. Není to sice mnoho, ale je to jenom začátek.
Co je tedy konečným cílem tohoto útoku?
Jedním z cílů může být pokus donutit naši armádu přerušit od jihu obklíčení separatistů v Doněcku, je to jakýsi úder do zad z jihu. Ale u Azovského moře se děje něco důležitějšího. Otevírá se zde druhá fronta, jejíž cíl neleží na severu u Doněcku, ale na západě. Ve směru Mariupol a dál na západ ke Krymu.
FaktaKonflikt si vyžádal přes 2 200 obětí Boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty vypukly na východě Ukrajiny 6. dubna. Od počátku konfliktu zahynulo podle odhadů přes 2 200 lidí, z toho více než polovinu tvořili civilisté. Podle OSN žije v oblastech zmítaných boji 3,9 milionu lidí, z domovů boje vyhnaly na 156 000 lidí a dalších přes 188 000 lidí uteklo do Ruska. |
Takže podle vás je cílem vybojovat si koridor na Ruskem okupovaný Krym?
Ano, přesně tak, vytvořit koridor z Ruska na Krym po souši. A to proto, že dva a půl milionu obyvatel Krymu, kteří tam dnes jsou, bez přímého spojení s mateřskou zemí prostě nepřečká zimu. Proto se strategickým úkolem pro Putina jeví zabezpečení spojení Ruska s Krymem po souši.
Co může dělat Ukrajina?
Ukrajina se musí postavit na odpor a bojovat proti této invazi. Měli bychom přemístit naše vojska ze severu Donbasu a zaujmout obranné pozice na linii Doněck–Mariupol. Všechny síly je třeba vrhnout proti této invazi a nedopustit průnik ruských agresorů na Krym. Protože to by připravilo Ukrajinu v konečném důsledku o přístup k moři, neboť po dobytí koridoru na Krym bude následovat Oděsa a koridor do Podněstří. To nesmíme dopustit. Proto musíme Mariupol ubránit za každou cenu a nedovolit Rusům postoupit dál na západ.
A jak je možné, že k ruské invazi došlo hned po jednáních Putina s Porošenkem?
Protože jednání v Minsku nebylo o ničem. Putin nebyl připraven vyjednávat. Putin nebral tyto rozhovory jako možnost se domluvit. Putina dohoda s Porošenkem nezajímá. Zajímá ho dohoda se Západem, s USA, dohoda s Obamou o novém rozdělení světa.
Vrátím se k invazi. Rusko opět tvrdí, že to nejsou jeho vojáci. Není to ale lepší, než kdyby Kreml řekl: ano, jsou to naši vojáci a Ukrajině vypovídáme válku?
Nevím, jestli je to lepší, nebo horší. Pro nás to vyjde nastejno. Ukrajině je jedno, co říká Putin. Pro nás je to válka a my víme, že proti nám válčí Ruská federace. Ruské vedení označuje černé za bílé, ale nemá cenu se tím zabývat. Je třeba věřit vlastním očím.
Jak by vám v dnešní situaci mohl Západ pomoci?
Agresi Putina nezastaví v současnosti už nic jiného než přímá vojenská pomoc. Je možné uložit další sankce proti Rusku a podobně, ale bez přímé vojenské pomoci nebude Putin zastaven.
Věříte, že vám ji Západ poskytne?
Země EU asi nyní ne, my více doufáme v USA a Kanadu. Kanada bude zřejmě první. Věříme, že pak se přidají další.
