Pro smlouvu zvedlo ruku 58 senátorů, proti jich bylo deset a pět se jich zdrželo.
„Byl bych rád, aby Česká republika patřila do bloku odpovědných zemí, protože to zvyšuje její věrohodnost. Vypadáme jako země, která je solidní a vyplatí se do ní investovat,“ řekl v úvodním slovu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který před senátory pakt hájil. Po jejich hlasováním jim poděkoval s tím, že se zachovali odpovědně.
Evropský dokument by Česko zavázal zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. To znamená, že země by do jednoho roku od přistoupení k paktu, měla přijmout takové předpisy, které by zajistily vyrovnaný či přebytkový veřejný rozpočet.
Mezi tato pravidla patří například to, že státy, jejichž dluh převyšuje 60 procent hrubého domácího produktu, se zavazují, že výši dluhu budou snižovat minimálně o pět procent ročně.
Chybí souhlas sněmovny a podpis prezidenta
Pro to, aby Česko k paktu přistoupilo, je nutný souhlas obou komor parlamentu a podpis prezidenta. Projednávání dokumentu ve sněmovně ale zatím není dokončeno. Vláda přistoupení schválila na konci března (více čtěte zde).
Premiér Bohuslav Sobotka v minulosti řekl, že Česko by se hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura. Kdy konkrétně země přijme společnou měnu, zatím není jasné.
Prezident Miloš Zeman se už v minulosti nechal slyšet, že s podpisem nebude mít problém.
Jak připomíná web euroskop.cz, fiskální pakt je všech bodech závazný pouze pro státy platící eurem. Země, které se ke smlouvě připojí, a nejsou členy měnové unie, se mohou rozhodnout, zda přijmou celý pakt včetně závazků a sankcí. V opačném případě pro ně začne platit až poté, co vstoupí do eurozóny.
Dánové, Rumuni a Bulhaři se rozhodli přijmout pak i se závazky, i když eurem neplatí. Naopak třeba Švédové a Poláci pakt podepsali a vzdali se přitom aplikace jeho klauzulí. Česko by se stalo 26. signatářem paktu, jehož název oficiálně zní Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii.
