1. Ukončí jednání válku na Ukrajině?
Ne, ale mohou vést k uklidnění napjaté situace, která v minulých dnech balancovala na hraně vypuknutí války mezi Ruskem a Ukrajinou. Jak Porošenko, tak Putin se však potřebují dohodnout.
Zázrak nečekejte, vzkázal LavrovK jednání, na které přijedou i další prezidenti postsovětských států, se v pondělí vyjádřil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Pevně doufám, že naši kolegové ze Západu nepřijdou s očekáváním, že za ně všechno nějak zázračně vyřešíme. Takhle to nefunguje,“ prohlásil šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci. Lavrov zároveň oznámil, že na východ Ukrajiny zamíří z Ruska další humanitární konvoj. Kyjev pak obvinil z válečných zločinů (více se dočtete zde). |
Putin potřebuje ukončit ukrajinskou ofenzivu, při níž se dostali Ukrajinci až do Doněcku a Luhansku, klíčových měst východní Ukrajiny. Masivní dodávky zbraní i čerstvých posil z Ruska sice situaci (z proruského hlediska) stabilizovaly, ale zřejmě jen dočasně.
Otevřené nasazení ruské armády by Rusko postavilo do pozice agresora, zpřetrhalo by zcela vztahy se Západem a přes velkou převahu ruských ozbrojených sil by to znamenalo válečný konflikt s téměř padesátimilionovou zemí.
Tomuto vývoji se svou demonstrativní sobotní návštěvou Kyjeva pokusila zabránit i německá kancléřka Angela Merkelová. „Merkelová bez váhání podpořila Porošenka,“ komentoval návštěvu německý deník Handelsblatt. Současně ale dodal, že vyřešení konfliktu „je možné pouze s účastí Ruska“.
Porošenko si je vědom, že Ukrajina nemůže otevřený konflikt s Ruskem vyhrát a že Západ neposkytne Ukrajině přímou vojenskou pomoc. Dobývání Luhansku a Doněcku se neobejde bez utrpení tamního civilního obyvatelstva, velkých materiálních škod a také ztrát na straně ukrajinských sil, které poslední dny zaznamenaly i několik dílčích porážek. Na druhé straně příměří zastaví nadějně postupující ukrajinskou armádu a kompromis s Ruskem, které se nehodlá vzdát okupovaného Krymu, vyvolá na Ukrajině velké napětí.
2. Co tedy přinese setkání Porošenka a Putina?
V Minsku si Porošenko a Putin sdělí pouze své výchozí pozice a začnou hledat možnost dohody. Ta by mohla spočívat v možnosti stažení ruských občanů bojujících v uniformách rebelů, příměří a začátku vyjednávání s tou částí rebelů, která má ukrajinské občanství. Kyjev, aniž by uznal anexi Krymu, by naopak mohl například zaručit, že nebude poloostrov blokovat a umožní jeho zásobování vodou a potravinami i přes Ukrajinu.
Michael Anthony McFaul, který byl do února velvyslancem USA v Moskvě, komentuje výchozí postavení Putina slovy: „Putin má šanci si zachránit tvář. Může říci podmínky, za kterých mu to dovolí. Jediným, kdo prohraje, budou ruští žoldáci na východě Ukrajiny.“
Ukrajina nemá nejmenší problém s autonomií Donbasu, ani s ruskojazyčným obyvatelstvem. „Ti, kdo mluví rusky, jsou stejně dobrými občany, stejně dobrými vlastenci jako ti, kdo mluví ukrajinsky,“ řekl o víkendu prezident Porošenko. Rychlé příměří je nutné i pro města na východě Ukrajiny, kterým v zimních měsících hrozí obří humanitární katastrofa, a je i v zájmu Kyjeva jí zabránit.
3. K čemu tlačí Rusko a Ukrajinu Evropská unie?
Při návštěvě Kyjeva to lapidárně řekla právě Merkelová: „Nechceme žádné další problémy.“ Nebo jak říká šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier, „musíme udělat vše, abychom se vyhnuli válce mezi Ruskem a Ukrajinou“. Berlín, který dnes řídí postoje EU vůči Ukrajině, požaduje příměří, mírové rozhovory, obnovení kontroly hranic, federalizaci Ukrajiny a nepřímo Kyjevu naznačuje, aby se nepokoušel v současnosti znovu získat Krym. Německo odmítlo jak další sankce vůči Rusku, tak zbrojní dodávky Ukrajině.
Finančně a ekonomicky však chce EU Ukrajinu držet nad vodou. Merkelová nabídla Kyjevu prvních 500 milionů eur na obnovu zničeného východu země. Za uklidnění situace mezi Kyjevem a Moskvou nabízí EU Rusku zmírnění sankcí, které poškozují vzhledem k ruské odvetě i Unii samotnou a hrozí v EU novou recesí.
4. Podaří se zajistit dodávky ruského plynu pro EU?
Zajištění hladkého průběhu dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do EU v průběhu zimy je jedním z hlavních důvodů účasti EU na summitu v Minsku. Přes všechna propojení plynovodů i plné zásobníky může být totiž v případě přerušení dodávek přes Ukrajinu situace v mnoha částech Unie dramatická, kolaps hrozí například v Bulharsku. Ukrajinu budou asi držet nad vodou pouze reverzní dodávky ruského plynu přes Slovensko, které však nepokryjí spotřebu a Kyjev bude muset přijmout nouzová opatření.
