„Jestli se chcete opravdu naučit forenzní patologii, běžte do New Yorku. Nabízí se tam spousta skvělých způsobů, jak zemřít,“ poradil kdysi mladé patoložce její školitel. Judy Melineková podle deníku New York Post poslechla a strávila dva roky v Díře, jak se mezi zasvěcenými říká pitevně, kam čerstvá absolventka poprvé vkročila v roce 2001, pouhé dva měsíce před teoristickým útokem na tamní Světové obchodní centrum.
Uvařený zaživaNejhorší smrt, s jakou se podle svých slov Melineková na pitevně setkala, nastala přímo na ulici. Patoložka dostala na stůl výčepního, který si nevšiml chybějícího kanálového poklopu. Zřítil se do pětimetrové díry, ve které byla vroucí voda z poškozeného potrubí. Zaživa se uvařil. |
Za dva roky se na jejím pitevním stole vystřídalo 262 nebožtíků. Byli mezi nimi narkomani, sebevrazi i lidé, jimž k smrti někdo dopomohl. A spousta těch, kteří zemřeli doma obklopeni domácím zvířectvem.
„Váš věrný zlatý retrívr vydrží u vaší mrtvoly sedět a hladovět celé dny. Mourek však rozhodně ne. Vaše kočka vás klidně a bez výčitek sežere,“ píše Melineková ve svých pamětech. Náměty pro knihu čerpala výlučně z vlastních zkušeností, osudy milujících „páníčků“ viděla na vlastní oči.
Krve se nedořezala
Jedna z kapitol se věnuje i porouchanému stroji na výrobu jarních závitků, který v kuchyni čínské restaurace jednoho člověka zabil a dalšímu utrhl ruku.
Melineková vylíčila i příběh mladíka, kterého během letní oslavy na střeše domu zasáhl blesk. Jeho tělo vypadalo v pořádku, na troud shořely jen boty. „Tvářil se ohromeně,“ podotkla koronerka ve svých memoárech nazvaných Working Stiff (Tuhá práce).
Některé případy Melinekovou nezaskočily ani tak bizarními okolnostmi úmrtí, jako spíš čistě z lékařského hlediska. Příkladem může být sebevražda muže, který skočil pod metro. Vůz i koleje však zůstaly čisté a Melineková nenašla žádnou krev ani v sebevrahově těle. Nemohla si to vysvětlit, odpověď jí nabídl až zkušenější kolega. Skokanovo tělo bylo podle něj v tak hlubokém šoku, že se všechna krev vstřebala do kostní dřeně.
Patoložka podle svých slov nikdy nepochopila, proč mezi nejoblíbenější místa newyorských sebevrahů patří 49patrový hotel Marriott Marquis na slavném náměstí Times Square. Do atria uprostřed výškové budovy skočil v roce 1995 třeba jeden z autorů komiksové série X-men, o čemž informovali reportéři listu NY Daily News.
Sebevrazi však mezi hotelové hosty skáčou i v novém tisíciletí. New York Times v témže hotelu zaznamenaly třeba sebevraždu sedmnáctiletého mladíka v roce 2003. „Podezírám ty lidi z toho, že si představují, jak se ladně snesou dolů a s dramatickou ránou přistanou na recepci,“ míní Melineková.
„Takový výsledek jsem ovšem ještě nezažila. Ti, které jsem viděla, se cestou omlátili o podpůrné konstrukce. Každý náraz zasáhl jinou část těla a nic příjemného to opravdu nebylo,“ vzpomíná patoložka. Končetiny člověka, který skočil ze 43. patra hotelu, posbírala v několika poschodích.
