Neznámý útočník, nebo útočníci na starostu Babajeva zaútočili z bílého automobilu okolo půl desáté dopoledne místního času poté, co odešel s pytlem odpadků z domu a nasedl do svého automobilu. Svědci popsali, že tři kulky jej zasáhly, když svůj vůz zastavil, informoval na sociální síti Facebook poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko.
Ukrajinské ministerstvo vnitra na svých webových stránkách později upřesnilo, že Babajev byl střelen do hrudi, nedaleko svého domu. Ministerstvo již případ vyšetřuje.
Možný motiv vraždy naznačil na sociální síti ministerský poradce Geraščenko. „Je známo, že se Oleh Babajev těšil podpoře velkého množství lidí v Kremenčuku. V době Majdanu (protestů proti režimu prezidenta Viktora Janukovyče, pozn. red.) podporoval aktivisty, které chtěla místní policie a prokuratura zatknout," uvedl.
Osmačtyřicetiletý Babajev šéfoval víc než dvěstětisícovému městu v Poltavské oblasti od konce roku 2010. Podle dostupných informací v 80. a 90. letech sloužil v armádě, mimo jiné také v Československu. Po odchodu sovětských vojsk ze země působil v Kyjevě. V polovině 90. let posléze vystřídal uniformu za oblek a dal se na podnikání. O dekádu později se stal majitelem mimo jiné dvou profesionálních fotbalových klubů v regionu.
Do vysoké politiky vstoupil v roce 2007, kdy se dostal za stranu Vlast premiérky Julije Tymošenkové do parlamentu. Poslanecké křeslo o tři roky později vystřídal za starostovské. Na post zákonodárce rezignoval s poukazem na nutnost nestrannosti při vedení města a ze strany vystoupil.
Kremenčuk podle místních médií vyhlásil třídenní smutek.
Babajev nicméne není jediným ukrajinským politikem, kterému v posledních hodinách někdo usiloval o život. Terčem útoku se v noci na sobotu stal také starosta západoukrajinského Lvovu Andrij Sadovyj. Jeho dům zasáhla střelba z granátometů, informovala agentura Reuters. V době útoku šéf lvovské radnice nebyl doma.
Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Geraščenka incidenty spolu nesouvisejí. Také lvovský strarosta se nicméně v době bouřlivých událostí na Majdanu postavil na stranu opozice proti režimu tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Právě Lvov byl v době největších nepokojů v polovině února jednou z hlavních bašt odporu vůči starému režimu opírajícímu se o Moskvu. Lvovští poslanci dokonce vyhlásili nezávislost na centrální vládě (více se dočtete zde).
