V malebném v horách posazeném švédském městečku Kiruna si láme hlavy s dobou půstu asi na sedm set místních muslimů. Někteří tam zapustili kořeny už před lety, jiné tam teprve nedávno vyhnal konflikt v jejich vlasti a žádají po švédských úřadech azyl. Jedno však mají společné: měsíc dlouhý půst, který tentokrát připadá na sklonek června a července.
RamadánRamadán je devátým měsícem lunárního muslimského kalendáře a ramadánový půst je jedním z pilířů islámu. Od úsvitu do soumraku se věřící musí udržet jídla, pití, kouření, požitků a sexu. Letošní půst začal 29. června. O ramadánu se muslimové navštěvují a slaví také noc osudu, v níž byly podle jejich víry Mohamedovi seslány první verše Koránu. Postit se nemusí děti, staří lidé, těhotné a kojící ženy a chronicky nemocní. |
Přestože se Kiruna nachází asi 150 kilometrů za polárním kruhem, v letních měsících se tam rtuť teploměru může přehoupnout i přes 20 stupňů. To nejsou příliš příznivé vyhlídky pro stoupence islámu, které čeká od úsvitu do soumraku přísný půst bez vody a bez jídla. Obzvlášť, když kýžený soumrak nepřichází.
„Čekala jsem, až slunce zapadne, abych mohla ukončit půst večerní modlitbou,“ vzpomíná na svůj první ramadán daleko od domova pro stanici al-Džazíra Fátima Kaníz, která do Kiruny přijela před pěti lety z Pákistánu. „Čekala jsem do tří hodin do rána, než mě našla moje čínská spolubydlící z azylového centra a vysvětlila mi, že to nemá smysl. Pomyslela jsem si: ‚Co je tohle za divné místo?‘“.
A nebyla daleko od pravdy. Slunce v Kiruně totiž v letních měsících prakticky vůbec nezachází. Dvě třetiny letošního ramadánu tak věřící stráví v průměru 18 hodin dlouhým půstem. Jeden z postních dní se pak odříkání protáhne dokonce na 23 hodin.
„Začal jsem ramadán suhúrem (jídlo před začátkem půstu, pozn. red.) ve 3:30, zatímco mi slunce pálilo do očí,“ líčí začátek letošního postního měsíce další z obyvatel švédského městečka Hassan Alankar, původem ze Sýrie. „Zatáhl jsem v pokoji dvoje závěsy, a přesto tam pořád svítí světlo, když se chystám spát,“ stěžuje si panarabské televizní stanici.
Otázkou, jak se postit, když nad Kirunou vládne téměř nekonečný den, si láme hlavu on i další.
Půst podle Mekky, Stockholmu i Istanbulu
Muslimové ve dvacetitisícovém švédském městečku se tak postí nejméně podle čtyř různých časových pásem. Zatímco jedni ctí ramadán podle místního východu a západu slunce a jídla i pití se tak zříkají prakticky na celý den, jiní se řídí sluncem v saúdskoarabské Mekce, svatém městě všech muslimů. Další se zase podřizují pro změnu Turecku coby Švédsku nejbližší muslimské zemi.
Většina vyznavačů islámů za polárním kruhem se nicméně řídí podle svých souvěrců ve Stockholmu, který leží přes tisíc kilometrů na jih. Doporučilo jim to soukromé evropské společenství islámských kleriků, sídlící v irském Dublinu.
„Ve Stockholmu je den a noc,“ objasňoval pro al-Džazíru doporučení duchovních předseda společenství Husejn Halawa. Na sever Švédska byl dokonce osobně pozván, aby si tamní tvrdé podmínky půstu vyzkoušel a na základě toho rozhodl.
S doporučením kleriků ale někteří z muslimů v Kiruně nesouhlasí. Proti půstu podle východu a západu slunce ve švédské metropoli se ohrazuje například Fátima Kaníz. “Žiju v Kiruně a modlím se po celý rok podle místního času. Proč bych se najednou během ramadánu měla řídit Stockholmem,“ namítá rozhořčeně.
Na o několik hodin delším půstu nesejde ani Idrísovi Abdulwhabovi, jehož původním domovem je východoafrická Eritrea. „Nula, 15, 20, nebo 45 hodin - je jedno, jak dlouho, pokud věříte v to, co děláte,“ říká. „Jsme ale lidské bytosti, takže je to pro nás samozřejmě někdy těžké,“ přiznává ovšem vzápětí.
S tím, jak se postní měsíc každý rok posouvá o 11 dní, budou nicméně za pár let muslimové ve švédském městečku za polárním kruhem řešit opačný problém - polární noc, kdy po dva týdny v Kiruně nevyjde slunce. O tom, jakým časovým pásmem se mají řídit při svých modlitbách, i tentokrát rozhodnou islámští klerikové. Podle všeho ještě letos.
