Struktura nabídky absolventů středních a vysokých škol v regionu neodpovídá poptávce po technických a řemeslných profesích v klíčových oborech. Toto tvrzení zaznělo na konferenci věnované nedostatku techniků a řemeslníků z úst Marka Gavendy ze společnosti RPIC-ViP.
Údaje, o nichž mluvil, vycházejí z dat zveřejněných Českým statistickým úřadem. „Ani v nejbližších letech nelze očekávat, že se situace výrazně změní,“ řekl Gavenda.
Podobné problémy nejsou v regionech jako je Moravskoslezský kraj, kde se rychle měnila struktura průmyslu, ničím výjimečným.
Co s tím? Najít vhodné zaměstnance v Polsku
Potvrzuje to i Stanislav Smugala, šéf představenstva stavební společnosti Ridera. „V Německu řešili podobný problém v 90. letech. Najednou jim začali chybět řemeslníci. Na většině staveb to vypadalo tak, že tam polír a stavbyvedoucí byli Němci, zbytek tvořili lidé většinou z východu. U nás už začíná hrozit stejný problém,“ řekl.
V oboru vyučení a vzdělaní lidé už totiž chybí i ve stavebnictví - oboru, který v posledních letech prochází krizí. A přesto, že by se dalo předpokládat, že na trhu práce bude zedníků, obkladačů a jiných specialistů ze zkrachovalých firem dost, opak je pravdou. Nejsou.
„Situace je taková, že hledáme týmy zaměstnanců v Polsku,“ říká Smugala. „Nejvíce chybí lidé z takzvaných těžkých profesí, jako jsou tesaři či zedníci. Jedním z důvodů je, že se do těchto oborů nikdo nehrne. Je těžké zvládnout fyzicky čtyřicet let v kuse třeba jen zdít. Proto o ty obory není zájem.“
Málokdo si učiliště může dovolit
Velké firmy v kraji, jako například Vítkovice nebo Třinecké železárny, řeší hrozící nedostatek odborníků v daných oborech tím, že si otevřely vlastní učiliště.
„Na nedostatek absolventů v technických oborech jsme reagovali založením firemní školy. Vychováváme si budoucí zaměstnance a také nabízíme obory, které jsou zajímavé i pro jiné zaměstnavatele v kraji,“ řekla personální ředitelka společnosti Vítkovice Jana Chvalkovská.
Vlastní učiliště ale není řešením pro všechny firmy. „Na to, mít vlastní učiliště, není žádná tuzemská stavební firma dost velká, nemůže si to dovolit,“ říká Smugala.
Snad pomohou pakt a akční plán
S řešením nepříznivé situace má pomoci i Moravskoslezský pakt zaměstnanosti a Společný akční plán pro zaměstnanost a vzdělávání v Moravskoslezském kraji. „Chtěli bychom v něm využít už fungující pozitivní příklady, jako jsou právě zmiňovaná učiliště,“ podotkl ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Radúz Mácha.
„Moravskoslezský pakt zaměstnanosti vznikl jako strategické partnerství podniků, škol a dalších institucí v regionu,“ vysvětluje prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš.
„Cílem projektu je podpořit zaměstnanost, a to jak vznikem nových pracovních míst, tak zejména vytvořením žádoucí profesní a kvalifikační struktury pracovních sil v souladu s jejich praktickou poptávkou.“
