Irácká vláda v neděli odpoledne oznámila, že její bezpečnostní síly zabily za 24 hodin bezmála 280 islamistických radikálů. Boje se nyní očekávají především v oblasti Bagdádu, od nějž jsou povstalci vzdáleni méně než 100 kilometrů. Jejich postup se však díky tvrdému protiútoku armády výrazně zpomalil.
Irácká armáda radikály nezastaví. Sunnité za premiéra bojovat nechtějí |
Mluvčí vedení Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) v sobotu vyzval sunnitské vzbouřence, aby pochodovali na Bagdád a nedaleké město Karbalá, které patří k nejsvětějším místům šíitů. Vládním jednotkám by v obraně mělo pomoci přes 4 200 dobrovolníků, kteří se údajně již dostavili do náborových středisek v metropoli.
Už v pátek irácká armáda osvobodila město Sámarra, které rebelové z ISIL v tomto týdnu obsadili, a podle agentury AFP se vládní jednotky chystají dostat zpět pod svou kontrolu ztracený Tikrít ležící 45 kilometrů severně od Sámarry.
Tal Afar hlásí urputné boje
Islamisté se však nevzdávají. V neděli zabili při granátovém útoku na náborové středisko u města Bákubá šest lidí. Nejméně šest mrtvých zůstalo také po náletu vládních sil na kurdský konvoj v téže oblasti. Není ale jasné, zda byli Kurdové pravým terčem bombardování, nebo byli zasaženi omylem. V Bagdádu pak sebevražedný atentátník zabil nejméně devět lidí, 23 dalších zranil.
Urputné boje v neděli propukly ve městě Tal Afar asi 60 kilometrů západně od Mosulu, u syrské hranice. Ve městě žijí většinou Turkmeni, šíité i sunnité. Obyvatelé sunnitských čtvrtí obvinili šíitskou policii a vojáky z ostřelování svých domovů, což přimělo bojovníky ISIL rozmístěné v okolí ke vstupu do města.
"Situace v Tal Afaru je katastrofická. Jsou to šílené srážky a většina rodin je uvězněna v domech, nemůže město opustit," řekl nejmenovaný místní činitel agentuře Reuters. "Jestli budou boje pokračovat, může to vyústit v hromadné zabíjení mezi civilisty."
Podle agentury Reuters rebelové Tal Afaru dobyli, což po telefonu potvrdili i obyvatelé města.
Kerry tlačí na výsledky voleb
V opatrném postupu k řešení napjaté situace v Iráku pokračují Spojené státy. Ministr zahraničí John Kerry prohlásil, že pomoc USA Iráku proti vzbouřencům bude účinná, jen pokud se iráčtí vůdci sjednotí.
Boje v Iráku |
Kerry v rozhovoru se svým iráckým protějškem Hošjarem Zibarím rovněž naléhal na ratifikaci výsledků voleb z 30. dubna. V hlasování získal podle předběžných údajů nejvíce parlamentních křesel blok stávajícího iráckého premiéra Núrího Málikího, který bude zřejmě sestavovat novou vládu.
Předběžné výsledky byly zveřejněny v polovině května, ty konečné však mají být oznámeny, až volební komise vyřeší podané stížnosti. To podle komise může trvat několik týdnů.
Dosud největším krokem ze strany USA bylo sobotní vyslání letadlové lodi USS George H.W. Bush do Perského zálivu, píše server BBC. To by mělo podle analytiků poskytnout prezidentovi Baracku Obamovi řadu vojenských alternativ, kdyby se situace v Iráku dále zhoršila. Připraven pomoci irácké vládě je i šíitský Írán a podle prezidenta Hasana Rúháního by Teherán dokonce mohl zvážit spolupráci s letitým nepřítelem Spojenými státy (více o možné spolupráci Íránu a USA se dočtete zde).
Za USA se v neděli postavil bývalý britský premiér Tony Blair. Prohlásil totiž, že spojenecká invaze do Iráku z roku 2003 není příčinou nynější ofenzívy islamistů, která ohrožuje jednotu země. "I kdyby Saddám zůstal v roce 2003 u moci, po arabských povstáních v roce 2011 by měl Irák stejně vážné problémy," řekl Blair v rozhovoru pro server BBC.
Debaty o oprávněnosti spojenecké invaze z roku 2003 je podle něj možné znovu otevřít, nic to ale nezmění na tom, že nynější krize v Iráku je problém blízkovýchodního regionu. "Je to problém, který se týká nás všech," upozornil bývalý premiér.
Postup islámských radikálů v Iráku
